Kolpingovo dílo patří mezi největší křesťanské organizace na světě a věnuje se hlavně mládeži, školství, ale také sociálně potřebným. V čem spočívá přínos Adolpha Kolpinga téměř 150 let po jeho smrti? Proč na jeho význam upozornil Jan Pavel II., když mluvil o výzvách pro Evropu po pádu komunismu?

V období letních táborů je jistě dobré se zamyslet nad tím, jaké jsou evangelizační možnosti těchto aktivit a jakým způsobem k nim přistupovat. Představují totiž možnost, jak citlivě a nenásilně přistoupit k hledajícím mladým lidem. Jakou cestu ale zvolit? A je vůbec etické „manipulovat“ táborníky do oblasti víry?

Již Druhý vatikánský koncil se snažil odpovědět na otázku, jak by se měla církev proměnit tváří v tvář nové době. Přišla s celou řadou konkrétních teologických poselství, kterými se do života církve pokusila vtáhnout laiky, obnovit vztah k Písmu i církvi jako takové. Přesto je k tématu jistě co dodat. Pokud se budeme ptát na to, co by měl člověk v dnešním světě dělat, dostali bychom od Tomáše Špidlíka jednoduchou odpověď – posvěcovat svět.

Cyril a Metoděj jsou dvě impozantní postavy slovanské i evropské kultury i víry. Bylo je jen málo sourozeneckých dvojic, které by tak výrazně promluvily do formování myšlení lidí, do způsobu jejich života i věření nejširších vrstev obyvatel. Soluňské bratry oslavují lidové písně a tradiční venkovské poutě stejně jako univerzitní kolokvia. Jejich jméno nese i teologická fakulta v Olomouci.