Zpráva o zrušení Katolické charismatické konference mnohého z nás rozladila. Realisticky vzato ovšem nemohla překvapit, vždyť zlomyslný virus zatočil se všemi našimi plány. Ovšem nemilou zprávu můžeme pojmout i jako náročnou výzvu. Právě proto, že charismatická obnova znamená obnovu v Duchu svatém. A nastávající Svatodušní svátky k tomu dávají ideální příležitost.

Řekni mi, jak bydlíš, a já ti řeknu, jaký jsi. Zdá se mi, že tahle parafráze slavné věty patří k těm nejsmysluplnějším. A platí i pro naše kostely.

K moudrým větám, kterými mě vysoká škola vybavila do života a které se mi opravdu osvědčily, patří i výrok jednoho vyučujícího, zřejmě mimo látku jeho předmětu: „Když budete lidem pomáhat, tak také někomu uškodíte“. 

Současná situace nás inspiruje k zamyšlení o cestách, po kterých nás Hospodin vede. Někdy jsou nádherné, pohodlné a široké, jindy úzké, trnité, s překážkami. A také s vodou a blátem, jak jsme se postupně všichni přesvědčili.

Koncem týdne vláda schválila od sklonku dubna možnost konání bohoslužeb, byť nejprve za určitých omezení. Až se opět rozezní na českých kostelích zvony, svolávající k veřejným bohoslužbách, bude to ovšem důvod k radosti. Ale také k určitému studu.