Počet lidí, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, už ve Velké Británii dosáhl podle průzkumu nadpoloviční většinu, je to 53 procent lidí. Za anglikány se považuje jen 15 procent lidí. Ta čísla se netýkají jen osudu náboženských institucí, ale znamená to změnu i pro celou společnost. Můžeme dodat, že to se netýká jen Británie, ale všech silně sekularizovaných společností.

V debatě pod mým článkem o tom, jak oslovit sekulárního člověka se objevila celkem podstatná debata o tom, co se myslí slovem víra. V článku zazněly věty, že "vírou myslíme přesvědčení o nadpřirozených bytostech nebo entitách, jako jsou Bůh nebo bohové, duchové, andělé, démoni, džinové a tak dále." Sekulární člověk „nevěří v nadpřirozené bytosti, entity nebo sféry“

Co to vlastně znamená, že žijeme v sekularizované společnosti, o které se tak často mluví? Společnost sestává z lidí, takže jde o sekulární lidi. Co jsou jejich vlastnosti? Sekulární znamená prostě nenáboženský, takže je třeba si definovat, co myslíme tím „náboženským“.

Leonardo Boff, známý představitel brazilské teologie osvobození, chce dojít smíření s emeritním papežem Benediktem XVI., Josephem Ratzingerem. V rozhovoru ohledně jeho 90. narozenin, které připadají na velikonoční neděli, řekl Boff německé katolické tisková agentuře KNA v Riu: „Je stále čestný a to je důvod, proč si ho vážím.“

Mám půvabnou osobní vzpomínku. Vláčel jsem po ulici za ruku v dešti dvě děti, zazvonil mi mobil a v něm se ozvalo důrazné: „Tady kardinál Vlk.“ - Když jsem se teď zpětně díval na stránky kardinal.cz, poslední věta z jeho textu 2. 1. 2017 zní: „Rekonvalescence ještě trochu potrvá.“ Tak to se teď v obrazném slova smyslu týká nás, co jsme tu zatím zůstali.