Premiér Petr Nečas dnes v poledne s představiteli 16 církví a náboženských obcí podepíše smlouvy o finančním vyrovnání. Na jejich základě stát v následujících třech desetiletích církvím zaplatí desítky miliard korun, a naopak postupně sníží a nakonec zcela přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi bude platit. Prezident Václav Klaus jej nevetoval, ale ani nepodepsal. Jde o výraz mého distancování od předlohy, uvedl ve zdůvodnění, které ČTK poskytl prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Klaus také poukázal na to, že nad schváleným řešením nepanuje konsenzus na politické scéně ani ve společnosti. „S konkrétní verzí zákona – pro leckoho možná paradoxně – nesouhlasí i mnoho těch našich spoluobčanů, kteří obecně s vydáním historického majetku církvím souhlasí a k církvím mají pozitivní vztah. Já jsem jedním z nich. Přesto jsem po dlouhém zvažování přistoupil k tomuto svému rozhodnutí,“ napsal.

Před dvaceti lety hrála katolická církev v Polsku obrovskou roli při pádu komunismu. S tím, jak se tato země rychle mění, církev své pozice ztrácí a oveček jí ubývá, napsal na svých internetových stránkách německý týdeník Der Spiegel.

Po středečním zatčení papežova majordoma pro podezření z vynášení tajných dokumentů prý ve Vatikánu pokračuje hon na další podobné "špiony" a jejich zákazníky, tvrdí komentáře italského tisku. Podle některých z nich Vatikán zachvátil chaos.

Slovinský architekt Josip Plečnik je v Česku znám jako autor úprav Pražského hradu z doby prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Tvář hlavního města ozdobil i další stavbou - kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, který se stal dominantou Vinohrad a součástí panoramatu Prahy. Svatostánek byl posvěcen před 80 lety, 8. května 1932. Před dvěma roky vláda schválila jeho zařazení mezi národní kulturní památky.