Jean Galot SJ, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 17. 12. 2001
Naděje na věčný život je vlastní lidstvu. Nemohla by se rozvíjet ve stvořeních čistě materiálních. Jen lidé ve viditelném světě, mohou být vedeni touto nadějí. Ale tatáž naděje je obrácena k tělesné přeměně, určená, aby získala lidskému bytí naplnění určení, jehož není dosaženo jen povýšením duše k božskému životu.
Jean Galot SJ, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 14. 12. 2001
Zůstává však problém: v díle smíření a obnovení pokoje, hymnus snad znamená, že „věci“, existence světa nižší člověku, jsou zahrnuty do přeměny? Chtěl sv. Pavel uvést, že smíření se týká zvířecího světa, rostlinného světa a neživé hmoty?
Jean Galot SJ, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 13. 12. 2001
Ve třech textech, které oznamují nová nebesa a novou zemi, se tedy nejedná jednoduše o proměnu, která by zachovala podstatu současných nebes a současné země, ale o nahrazení. Nynější nebe a země musejí zmizet nebo být zničeny...
Jean Galot SJ, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 12. 12. 2001
„Stvoření“ označuje tedy lidstvo, které očekává budoucí slávu a které si především přeje plnější projev božího synovství. Text neodkazuje na materiální svět, ani ne na bytí nižší člověku.
Jean Galot SJ, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 11. 12. 2001
Není jednoduché vysvětlit, jak materiální svět překonal porušení způsobené hříchem. Nebylo to zásluhou nějakého pozorování nebo principu, který by mu ukázal naději spásy. Z jakého důvodu mu můžeme přisoudit to, co je vlastní údělu člověka a chování lidí?
Seznamka
Ti, kteří se o vyjednání smlouvy zasadili, vnímají její přínos ve vnesení větší míry právní jistoty do vztahů mezi státem, církvemi a věřícími. To může platit například pro kaplanskou službu v nemocnicích, věznicích nebo armádě. Zároveň však smlouva vnáší značnou nejistotu a riziko beztrestnosti do situací, kdy se církve, duchovní a pastorační pracovníci setkávají s protiprávní činností, popřípadě kdy ji přímo páchají.
