Před 50 lety papež Jan XXIII. ohlásil záměr svolat II. vatikánský koncil. V souvislosti s tímto výročím se rozhodla současná hlava katolické církve Benedikt XVI. přijmout žádost o zrušení exkomunikace od čtyř biskupů z Kněžského bratrstva sv. Pia X. Biskupy přes zákaz Vatikánu v roce 1988 vysvětil Marcel Lefebvre. Rozhodnutí Benedikta XVI. ale vyvolalo nesouhlasné reakce u židů a rovněž i velkou diskusi uvnitř samotné římskokatolické církve.
Kněžskému bratrstvu sv. Pia X., které odmítá uznat některé dokumenty II. vatikánského koncilu týkající se ekumenismu, nekřesťanských náboženství a náboženské svobody, vyšel současný papež vstříc již v polovině minulého roku, když v apoštolském listu Motu proprio povolil sloužit tzv. Tridentskou liturgii, která předcházela reformě z roku 1970.
Svoji snahu o znovusjednocení Benedikt XVI. dovršil 21. ledna, když zrušil exkomunikaci čtyř biskupů: Bernarda Fellayho, Bernarda Tissiera de Mallerais, Alfonso del Gallareta a Richarda Williamsona. Právě posledně jmenovaný je známý svými kontroverzními názory na průběh holocaustu.
Biskup Williamson (v době, kdy bylo o zrušení exkomunikace již rozhodnuto) poskytl švédské televizi rozhovor, ve kterém opět popřel existenci plynových komor a dodal, že v nacistických koncentračních táborech zahynulo zhruba jen 200.000 - 300.000 židů. Na slova biskupa Williamsona okamžitě reagovala řada židovských představitelů, například vrchní římský rabín prohlásil, že zrušení exkomunikace otevřelo "hlubokou ránu" a německá Židovská rada označila papežův čin za "šok", "políček do tváře".
Rozhovor ovšem ve skutečnosti pouze odvedl pozornost od důvodů, které papeže k zrušení exkomunikace vedly (větší otevřenost k dialogu) a uvedl toto rozhodnutí do nesprávné souvislosti (omilostění popiračů holocaustu). Od slov biskupa Williamsona se proto také Benedikt XVI. jasně distancoval a v prohlášení na závěr jedné ze svých pravidelných generálních audiencí řekl: "Holokaust musí být pro nás všechny varováním, abychom nezapomínali, nepopírali a neredukovali." Od biskupa se distancovalo i Kněžské bratrstvo sv. Pia X. a za svá slova se nakonec omluvil i samotný Williamson.
Signatáři petice: Římskokatolický koráb se povážlivě naklání na jednu stranu
Uvnitř církve se ale nevyskytl jen nesouhlas a pochybnosti nad výroky biskupa Williamsona, ale také u samotné podstaty přijetí Bratrstva zpět do lůna římskokatolické církve. Například petice, která se objevila na stránkách mezinárodního hnutí "My jsme církev", upozorňuje, že přiblížení k hnutí tradicionalistů se uskutečnilo bez předchozích podmínek a požadavku na uznání všech usnesení II. vatikánského koncilu. Signatáři petice mimo jiné tvrdí, že se vstřícně vyšlo pouze jedné části církve a například na některé reformní kruhy, které také postihla exkomunikace, se zapomnělo.
„Pokud Vatikán usiluje pouze o návrat ‚ztracených ovcí‛ na tradicionalistickém okraji církve, ale nezruší jiné exkomunikace, nepřezkouší procesy kvůli závadnému učení proti reformním teologům a není ochoten vést s reformními kruhy mezinárodní dialog, potom se římskokatolický církevní koráb povážlivě naklání na jednu stranu,“ píše se v textu petice.
Jednoznačné vyjádření k dokumentům II. vatikánského koncilu, které by od Kněžského bratrstva mělo po vstřícném kroku papeže následovat, požadují také katoličtí biskupové, mezi nimi český kardinál Miloslav Vlk. Další pokračování dialogu tak bude určitě sledováno s napětím.
