Dominik Duka prožil během svého kněžského života mnohé - odnětí státního souhlasu, působení v ilegalitě a dokonce věznění. K duchovní činnosti se zakrátko osmašedesátiletý dominikán mohl oficiálně vrátit až po listopadu 1989 a později působil řadu let v čele královéhradecké diecéze. Před rokem se pak Duka, označovaný za nejlepšího diplomata mezi českými biskupy, stal nástupcem kardinála Miloslava Vlka v čele pražského arcibiskupství.

Od 10. dubna 2010, kdy byl Dominik Duka oficiálně uveden do úřadu, se nový český katolický primas ve funkci zabydlel. Dukovým nejvýraznějším krokem v úřadě, do kterého jej papež Benedikt XI. jmenoval 13. února, bylo urovnání sporu o katedrálu svatého Víta na Pražském hradě. Kauza, o níž rozhodovaly soudy všech stupňů, skončila po 18 letech smírem mezi církví a prezidentskou kanceláří. Dohodu svými podpisy stvrdili Duka a jeho dobrý známý, prezident Václav Klaus.

Právě blízké vztahy k občanským demokratům a současné hlavě státu - podle médií Dominik Duka v roce 2008 mezi lidoveckými poslanci prosazoval Klausovo znovuzvolení prezidentem - během hledání nového pražského arcibiskupa hovořily spíše proti Dukovi. V papežově volbě však nakonec podle komentátorů hrály větší roli Dukovy vyjednávací schopnosti, díky nimž by v dohledné době mohly být vyřešeny dva palčivé problémy ve vztahu katolické církve a českého státu.

Prvním je česko-vatikánská smlouva, jejíž minulá verze ve sněmovně před osmi lety neprošla i kvůli odporu velké části ODS. Letos v únoru se objevily informace, že ministerstvo zahraničí věci připravuje návrh dalšího postupu v této věci, a podle Duky se zřejmě nebude psát nová smlouva, pouze se upraví text, který sněmovnou neprošel v roce 2003. Druhým "restem" pak zůstává majetkové vyrovnání, jež poslanci odmítli v půli roku 2008. Duka dal již dříve najevo, že řešení, jež kombinovalo restituce a dlouholetou mnohamiliardovou rentu, nepokládá za průchozí.

"Těch 270 miliard (původní návrh) je podle mne utopie. Smyslem dohody nebyly peníze, ale aby se majetkové vztahy mezi církvemi a státem narovnaly," řekl. "Je třeba najít cestu k tomu, abychom nebyli tolik závislí na státu," dodal. Koncem loňského roku se nejvyšší představitel českých katolíků - již v dubnu byl zvolen do čela České biskupské konference - spolu s členy vedení dalších církví sešel s premiérem Petrem Nečasem (ODS) a shodli se na vytvoření týmu, který nový návrh připraví. Sedmičlennou komisi vláda jmenovala v půli března.

Dohady nad majetkem nebo příprava smlouvy s Vatikánem ale nejsou jedinou náplní Dukovy činnosti. Pražský arcibiskup se také snaží přispět k definici role katolické církve v současné společnosti. "Hledáme způsob, jak lidem přiblížit základní normy - ty, které nejsou ani katolické, ani křesťanské, ale jsou všelidské, tedy zákony, na kterých společnost skutečně stojí a s nimiž padá," popsal Dominik Duka svou činnost.

Sám přitom jde příkladem, například už v červnu Duka spustil osobní internetové stránky - vlastní web hojně využíval už jeho předchůdce v úřadu Miloslav Vlk - a od začátku letošního roku je pravidelným hostem ve vysílání veřejnoprávního rozhlasu. "Má­-li se člověk vyznat v evropské kultuře, tedy v dějinách, literatuře či v umění, musí o křesťanství něco vědět," podpořil Dominik Duka své kroky citátem někdejšího francouzského premiéra a jmenovce Dominiqua de Villepina.

Budoucí pražský arcibiskup se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové, při křtu dostal jméno Jaroslav, Dominikem se stal po vstupu po vstupu mezi dominikány v roce 1968. Po vojně byl začal v polovině 60. let studovat Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích a vysvěcen byl v červnu 1970. Jako kněz mohl působit jen pět let, poté přišel o tehdy nezbytný státní souhlas a dalších 15 let rýsoval ve Škodě Plzeň.

Dominik Duka se ale i nadále věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn. Přesto byl i za normalizace činný v dominikánském řádu, v roce 1986 se stal jeho provinciálem. V čele řádu stál až do do roku 1998, kdy vystřídal Karla Otčenáška v úřadu královéhradeckého biskupa. Na jméno Dukova nástupce v Hradci Králové se pak čekalo přes rok, až začátkem března jím papež jmenoval Jana Vokála, který dosud působil jako církevní hodnostář ve Vatikánu.