David Vopřada, předseda akademického senátu Katolické teologické fakulty (KTF) Univerzity Karlovy, byl hostem pořadu „20 minut Radiožurnálu“. Ve svém vystoupení střízlivě popsal, jak vnímá pokusy rektorky Mileny Králíčkové o odvolání děkana Jaroslava Brože z funkce. Mimo jiné poukázal na širší kořeny vyostřené situace na fakultě. K tomuto tématu už bylo řečeno hodně, a kdo si chce o všem udělat nesenzační obrázek, má k dispozici všechny informace.
Mám zato, že je tu ještě jedna důležitá rovina, která by naší pozornosti rozhodně neměla uniknout. Vlastně se také nejedná o zase až tak novou věc. Jen se znovu zřetelně ukázala. David Vopřada svým vystoupením představuje pojetí fakulty, o které usiluje on a mnozí z jeho kolegů i z řad studentů. Stručně ho můžeme shrnout do několika základních tezí. Fakulta má být nejen součástí univerzity, ale zároveň má být pevně zakořeněná v katolické církvi a v její teologické a doktrinální tradici. Má to být místo otevřené spolupráce s univerzitním prostředím, centrum pro excelentní vědeckou práci a pro kvalitní vzdělávání studentů všech oborů. Zároveň má být fakulta místem názorové plurality, která není volitelnou položkou v jejím profilu, ale zdravým projevem zralé víry a nezbytnou součástí přirozeného rozvoje učení církve. V tomto pojetí je fakulta přínosem pro sekulární akademické prostředí a stejně tak má církvi sloužit a prospívat jejímu životu v současném světě.
Tato vize se výrazně liší od té, kterou prezentuje a ve které žije současné vedení fakulty a jeho podporovatelé. Jejich vidění světa a církve je rozděleno na „my“ a „oni“. Protagonisté současného vedení tak argumentují, že „Univerzitu Karlovu dnes ovládly progresivistické kruhy. A katolická teologická fakulta je jim v jistém slova smyslu trnem v oku,“ jak se nedávno vyjádřil proděkan Aleš Prázný.
Bývalý proděkan Jakub Jinek je přesvědčený, že „Rektorka reprezentuje určitý ideový směr ve společnosti. Konzervativci tomu říkají woke.“ A jinde tvrdí, že „Jde o boj o charakter fakulty, který lícuje s bojem uvnitř církve. A fakulta také vychovává nové duchovní, takže jaká teologie se tu pěstuje, taková bude budoucí církev,“ což autor článku Matyáš Zrno ještě zdůrazní komentářem: „Katolickou teologickou fakultou zmítá boj mezi církevními tradicionalisty a modernisty.“ Jana Marešová, nově ustanovená pro kontakt s novináři, se k věci vyjadřuje výrokem: „Jde o fakultu, která je schválena Vatikánem a připravuje budoucí bohoslovce – ty, kdo budou reprezentovat katolickou církev. Ty, kdo budou nést její učení dál. A právě proto je otázka autonomie a integrity této instituce tak zásadní. Nejde jen o mocenský spor – jde o identitu.“
Znovu se tedy ukazuje, že veškeré dění se točí kolem jediné otázky: Jaká KTF bude? Do pojetí, které reprezentuje David Vopřada (a s ním většina akademiků a nezanedbatelná část studentů KTF), se vejde názorová pluralita, která bude vnímaná jako příležitost pro otevřenou akademickou i vnitrocírkevní debatu. V pojetí současného vedení není místo pro ty, kdo jsou identifikováni jako „oni“, a proto je záležitostí života a smrti proti nim bojovat. A „oni“ jsou uvnitř KTF (liberálové a progresivisté zařazováni do této kategorie podle neznámých pravidel), uvnitř UK (rektorka a její kolegium, univerzitní senát), uvnitř církve, ve světě kolem nás…
Autor je katolický kněz, teolog, dominikán a vyučujícím na KTF UK.

Seznamka


