Články – David Černý:

Michal Černý svým článkem K problému přirozenosti jako konstruktu objektivistického paradigmatu vstoupil do – dle našeho soudu důležité – diskuse o lidské přirozenosti a její neměnnosti a kriticky se vymezil proti článku prof. Sousedíka Pojem „přirozenosti“ v současné filozofické a teologické diskusi.

Gödelův důkaz Boží existence byl donedávna neznámý. Poprvé byl publikován až v roce 1987 v článku logika J. H. Sobela, který mu dal podobu, ve které důkaz bývá nejčastěji prezentován. Protože se jedná o ontologický důkaz Boží existence a nejznámějším důkazem této kategorie je důkaz Anselmům, je Gödelův důkaz často chápán pouze jako formalizace důkazu Anselmova (kupříkladu tak praví anglická wikipedie). To je ale velmi nepřesné tvrzení. ...

Lidský rozum a důvtip se odedávna pokoušel racionálně vysvětlit zdánlivou absurditu  mnohovrstevné, bohaté a dynamické reality světa a věčného plynutí, včetně reality člověka v celé její dimenzi. Vrcholem této snahy je postulování existence jednoho jediného jsoucna, jedné jediné skutečnosti, která nese atributy všemohoucnosti, nekonečnosti, věčnosti, myšlení a vůle, jedním slovem, kladením existence osoby – Boha. Důkazy existence Boha získávají v dějinách lidského myšlení rozličné podoby. Obrovské překvapení přineslo zjištění, že autorem jedné verze ontologického argumentu pro existenci Boha byl i pravděpodobně největší logik všech dob, moravský rodák z Brna Kurt Gödel.