Články – František Kalenda:

Bod zlomu ve vztazích mezi papežem Františkem a Venezuelou. Tak by bylo možné nazvat neobvykle tvrdé prohlášení, ve kterém Vatikán vládu vyzval k rozpuštění kontroverzního Ústavodárného shromáždění.

Letošní prezidentské klání ve Spojených státech bylo v mnoha ohledech neobvyklé. Hlavní podíl na tom přirozeně měla kandidatura a následná stranická nominace miliardáře a televizního baviče Donalda Trumpa. Mimo jiné svým náboženským profilem má Trump k tradičním republikánům skutečně daleko.

Jedním takovým trendem, datujícím se ovšem dlouho před politickou krizí posledních let, je postupný vzestup kandidátů napojených na vlivné evangelikální církve. Nejkřiklavějším příkladem jejich úspěchu se stal v těchto komunálních volbách Marcelo Crivella, zvolený starostou Rio de Janeira.

Když kolumbijští voliči v neděli 2. října těsně odmítli čtyři roky těžce vznikající dohodu mezi vládou a guerillovými bojovníky z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), mezinárodní komunita na to reagovala s viditelným zděšením.

Náboženská svoboda. Ač se to v dnešní době může zdát zvláštní, tento princip nemá v západní civilizaci dlouhou historii a podobně jako jiná občanská práva pochází až z doby vrcholu osvícenství. Zejména prostřednictvím požadavků americké a francouzské revoluce se však v průběhu dvou staletí stal nedílnou součástí dříve výlučně křesťanského světa Evropy a obou Amerik.