Články – Jeroným Klimeš:

To se dá lehce ověřit tím, že věřící se pokusí zklidnit a vyslat vůči „dorážejícímu ďáblu“ nějakou pozitivní emoci. Pokud tato pozitivní emoce rychle změní chování představovaného „ďábla“, pak se jedná nejspíše o fantazijní interakci sám se sebou či se svou sebenenávistí převlečenou do podoby ďábla a ne o interakci s reálnou bytostí, kterou bible či teologie označuje za ďábla.

Zaujal mě článek Jana Lipšanského o podobách ďábla v holywoodských filmech. Protože jsem se kdysi zabýval obrazy ďábla a Boha v lidské psychice, rád bych k tomu přidal pár poznámek. V testu, který jsem dělal do diplomové práce, bylo několik otázek, které testovaly podobnost obrazů Boha a ďábla v lidské psychice.

Když jsem před léty četl Alenku v říši divů, zaujala mě pasáž, kdy Alenka nachází lahvičky, resp. koláčky s nápisy: „Vypij mě!“ resp. „Sněz mě!“ Ona tedy opatrně kontroluje, zda na nich není lebka a zkřížené hnáty a pak je tedy vesele pije, resp. jí. Následně pak brutálně roste, resp. se scvrkává.

Oční kamera je jeden z nejmodernějších nástrojů marketingové psychologie, protože umožňuje do nejmenších detailů měřit to, na co se člověk dívá při zpracovávání plakátu či jiné vizuální reklamy. O oční kameře se můžete více dozvědět na www.ocnikamera.cz.

Magazín ChristNet.eu vám nyní v průběhů dalších dní bude přinášet pohledy odborníků z reklamní branže na plakát, který je ústředním prvkem kampaně Katolické církve, která začne 12. února. Dnes plakát hodnotí psycholog Jeroným Klimeš ze společnosti Dimar.