Život v církvi klade na lidi náročné morální požadavky, proto se raději obracejí k ezoterii, která po nich nic nevyžaduje. Ale můžeme to vidět i z jiného úhlu: lidé hledají duchovní zakotvení, které by dávalo smysl jejich životu; a církve jim místo toho nabízejí rituály, předpisy, zákazy, nesrozumitelná dogmata…Aby nám dnešní lidé rozuměli, měli bychom jako církev udělat dva kroky: oslabit institucionální rozměr, třeba právě synodalitou, a dát důraz na spiritualitu.

„Církev je žena, nevěsta Kristova, matka svého lidu, věřících křesťanů. Není feminismus podotknout, že Maria je mnohem důležitější než apoštolové.“ řekl v polovině června r. 2015 ve své homilii u sv. Jana na Lateránu papež František.

Zajímavý článek přinesl americký jezuitský časopis America. Editorka časopisu Kerry Weber se podělila o svůj zážitek ze společné modlitby růžence v ukrajinském kostele. Modlili se za oběti a bojující na Ukrajině a za ukončení ruské útočné války. Modlitby se účastnila celá řada lidí. Jedním z nejsilnějších okamžiků bylo setkání s muslimskou ženou, která se přišla do tohoto kostela také modlit.

Kdo má odolnou povahu, popř. smysl pro pořádný bizár, může na Youtube shlédnout klip Vpřed Rusko. Kromě prezentace síly, odvahy, odhodlání využívá i náboženské symboly. Krásná vizuální prezentace, mužný zpěvák s ostře řezanými rysy a úderným hlasem. Úspěchy, úsměvy, emoce, dojetí. Spousta dětí a mladých lidí, všichni šťastni, rozzářeni, odhodlaní. Přesně takto vypadá ráj na zemi. 

V nynějších sychravých a větrných dnech s obavami sledujeme dění na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem. Nad Evropou se opět vznáší stín války. Vidíme v celé nahotě, čeho jsou schopni lidé, kteří odsuzují, zavrhují, neodpouštějí a nesoucítí. Netýká se to jen "velké" politiky, ale i mnohých jednotlivých "malých" osudů. Snad ale také na počátku postní doby uvidíme, že svět a dějiny je možné spoluutvářet úplně jinak.