Články – Ladislav Hanuš:
Článek k zamyšlení
Klíč jako výuční list
Ladislav Hanuš / 18. 3. 2010
Klíč je pro otevření dveří do božího království. Ježíš se nazývá „dveře" a podle Ježíše je dán Petrovi „klíč". Petrovi byla jako prvnímu od Boha dána správná odpověď na Ježíšovu otázku (ne moc ani postavení). Petr byl nejrychlejší s odpovědí na Ježíšovu otázku „Za koho mne pokládáte?" „Jsi Mesiáš, syn živého Boha" odpověděl Petr. Otázku nedal v tu chvíli Ježíš jen Petrovi, ale všem apoštolům zároveň. Ostatní ale neodpověděli nebo ne tak rychle. Petr byl první (první v odpovědi). Pochopil první, nebo se první odvážil odpovědět? Článek k zamyšlení
Klíč jako výuční list
Ladislav Hanuš / 18. 3. 2010Areopag
Otazníky k návštěvě papeže Benedikta XVI.
Ladislav Hanuš / 13. 8. 2009
Návštěva se blíží. Kdo chce místenky, ten se může zapisovat. Jsou vydané brožurky k přípravě. Proč se nepřipravit a nevypravit? Vyvstává řada otázek i otazníků. Pokusil jsem se k nim vybrat z evangelií inspirující texty. Následující odstavce jsou z velké části citace, ale proč ne. Cituji převážně slova, která řekl Ježíš. Jak zněla tenkrát a jak nám vyznívají dnes? Praktická víra
Ministranti klekali před biskupem
Ladislav Hanuš / 15. 5. 2008
Viděl jsem ministranty klekat před biskupem. Účastnil jsem se závěrečné bohoslužby Studentského Velehradu 2008. Ministranti poklekli na stupínek a sedící biskup jim nabíral kadidlo do kadidelnice pro okuřování. A po přijímání ministranti klekli před biskupem znovu. Nalili biskupovi vodu a biskup si omyl ruce. Zvažoval jsem: „Mám z bohoslužby, na které se kleká před biskupem odejít?“. Na bohoslužbě byla má žena a přátelé, a tak se mi nechtělo odcházet. Na druhou stranu s tím, co dělo, jsem se nechtěl smířit.Areopag
Přestaňme s nevěrou
Ladislav Hanuš / 3. 10. 2003Přejít na stránku:
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.