Milí přátelé, už jako malého kluka mě zajímalo, kde asi leží ta hora Sión a proč se o ní v Písmu pořád mluví. Postupem času mi došlo, že určitě bude v Jeruzalémě a že je to jeho básnické označení. A dnes už dokonce vím, jak na Sión dojít! Stačí projít celým městem od severu k jihu a vyjít Siónskou bránou, kterou zvenku jizví zaryté kulky, když se skrze ni do města dobývala izraelská armáda během Šestidenní války v roce 1967. 

Milí přátelé, na začátku druhého semestru jsme prožili den, o kterém někteří moji spolužáci prohlásili, že je nejpamětihodnější v jejich životě. Brzo ráno jsme totiž společně s profesorem Émilem Puechem, který už přes padesát let vyučuje na Biblické škole, vyrazili směrem k Mrtvému moři. Lepšího průvodce po Kumránu jsme si nemohli přát, je totiž jedním z předních odborníků na starověkou epigrafii a na svitky, které zde byly nalezeny.

Milí přátelé, jedna z dalších úterních topografických exkurzí slibovala od počátku naprostou změnu. Sešli jsme se po ranních chválách v 8:15 a hlavně prý s sebou nemáme mít žádné výrazné náboženské symboly! Oblékl jsem si tedy rifle a šel na místo srazu. Jaké bylo mé překvapení, když mě do očí uhodila černobílá kombinace našeho hábitu i s kápou, kterou měl na sobě můj australský spolubratr.

Milí přátelé, minule jsem se v líčení naší cesty do Jordánska dostal k nejkrásnější vyhlídce světa v Petře. Další den jsme navštívili křižácký hrad Montréal založený jeruzalémským králem Balduinem I. jako pevnost střežící cestu do Sýrie a Arábie.

Milí přátelé, jak už jsem psal v prvním dopise, v rámci kurzu topografie, historie a archeologie pořádá naše škola tři vícedenní studijní cesty: do Galileje, Jordánska a Negevské pouště. Vzhledem k aktuální situaci, kdy je sever Izraele často bombardován, byla cesta do Galileje přesunuta na jaro – tedy pokud to bude možné.