Kompendium sociální nauky církve se dostává k českým čtenářům. Souhrn, který v roce 2004 schválil papež Jan Pavel II., přibližuje toto učení v kontextu dosavadních encyklik a vatikánských dokumentů. Jejich výňatky tvoří přibližně jednu třetinu celého kompendia. Překlad z italštiny s přihlédnutím k anglické verzi pořídil profesor Katolické teologické fakulty UK Ctirad Václav Pospíšil ve spolupráci s redakčním týmem profesora Lubomíra Mlčocha a vydalo jej Karmelitánské nakladatelství.

Knihu Václava Klause "Modrá nikoliv zelená planeta" loni v květnu v příjemné, atraktivní úpravě vydalo nakladatelství Dokořán. Díky jejímu rozsahu i autorově osobnosti jí jistě nehrozí, že skončí nepřečtena někde – třeba i na předním místě – v knihovně. Při jejím čtení však lze prožívat více rozpaky a zklamání než ony pozitivní pocity vyvolané vnější úpravou. Že v ní půjde především o polemiku s environmentalisty, se čekalo již před jejím vydáním, avšak ta zde nejednou opouští prostor věcných argumentů a sklouzává do ideologicko-politické roviny.

Někdo se může podivit, co má kniha o introverzi a introvertech společného s křesťanstvím. K tomu, abychom se vzájemně milovali, nestačí jen zbožnost - musíme také poznávat typy osobností druhých lidí. Milost předpokládá přirozenost, zdůraznil významný středověký teolog Tomáš Akvinský, klasický introvert, přezdívaný spolužáky jako "mlčící vůl". Autorka knihy, původně dětská knihovnice, později psychoterapeutka, přiznává, že je sama typický introvert a ve prospěch introvertů píše.

Týdeník Economist se minulý týden na svých stránkách zabýval knihou Sekulární věk. Jejím autorem je kanadský filozof Charles Taylor a hlavním námětem je vztah západní společnosti k náboženství. Název recenze zní: Země, kde Bůh není. Podtitulek ovšem dodává: Západní svět si může myslet, že se osvobodil od klerikální moci, nadpřirozené se ale i tak dobíjí dovnitř. Lidé nadále touží po konečném smyslu a intuitivně cítí jeho existenci. Nadpřirozené zkušenosti mají i racionálně smýšlející moderní muži a ženy. Taylor v tomto místě uvádí příklad bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla.

Přesně sto let po vydání proslulé encykliky Pascendi Dominici gregis (8. září 1907) vychází letošní třetí číslo revue pro teologii a duchovní život Salve, které je cele věnováno problematice modernismu a antimodernismu v katolické církvi. Ačkoli se jedná o sto let starý spor, již samotná příprava čísla ukázala, jak aktuální a zároveň výbušné toto téma stále je.