Litoměřický biskup Jan Baxant slaví sedmdesátiny

Baxant se narodil v Karlových Varech a pochází ze šesti dětí, církevní dráhu si přitom vybrali i jeho bratr Pavel a sestra Marie. Vystudoval zeměměřičskou průmyslovku v Praze, po které zamířil na tehdejší Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Na kněze jej v roce 1973 vysvětil pozdější pražský arcibiskup František Tomášek, první dva roky strávil jako kaplan v Kolíně. Poté působil jako administrátor v Bystřici u Benešova a pak ve farnosti sv. Antonína v Praze-Holešovicích.

V roce 1990 se Jan Baxant stal vicerektorem a posléze v roce 1993 rektorem Arcibiskupského kněžského semináře v Praze. Poté se vrátil do Kolína, kde byl mezi roky 1997 a 2000 farářem, další dva roky strávil v pražském kostele Matky Boží před Týnem, poté působil jako generální vikář českobudějovické diecéze. Baxant, který je považován za představitele konzervativního křídla církve, byl v roce 2010 také zmiňován mezi možnými nástupci Miloslava Vlka v čele pražského arcibiskupství. V loňském roce prodělal srdeční příhodu a delší dobu odpočíval.

Hovoří německy, francouzsky, italsky a rusky. V ČBK je členem ekonomicko-právní komise, předsedou rady pro zdravotnictví, předsedou ekonomické rady a předsedou komise pro kulturu a památky.

Řada kritiků mu vyčítá roli v odvolání arcibiskupa Bezáka, nedávno média také informovala o jeho obědě s Davidem Rathem a dalšími politiky. 

Ve své diécezí před rokem uvítal účastníky mírového pochodu pro Aleppo, kteří došli z Berlína až k syrské hranici. Iniciativa byla v letošním roce nominována na Nobelovu cenu za mír. 

Co se týče cílů a úkolů, které si stanovil do budoucna, jde mu především o to, aby se časem našel nový biskup, který bude svou práci dělat podle svého nejlepšího svědomí. Práce je v litoměřické diecézi dost, dodal. Své narozeniny oslaví společně s věřícími při bohoslužbě.