Článek k zamyšlení
Prohlasme se menšinou!
Max Kašparů / 2. 1. 2010
Letos v létě jsem byl svědkem následující události. Zrenovovaná venkovská fara nabízející možnost celoročního ubytování, pronajala prostory vysokoškolským studentům. Překvapilo mne, že studenti začali po svém ubytování odstraňovat ze stěn pokojů předměty s křesťanskou tématikou, tedy křížky a obrázky svatých. Na můj dotaz, proč tak dělají, dostalo se mi následujícího vysvětlení. „Není naší povinností dívat se na symboly učení, se kterým jako ateisté nesouhlasíme." Vzpomínku na událost z oné farní ubytovny mi vrátil nedávno Evropský soud, který vyhověl stížnosti italské matky ohledně křížů v tamních školách. Naši studenti dokonce rozhodnutí Evropského soudu předběhli a pořádek si na oné faře udělali sami... Článek k zamyšlení
Prohlasme se menšinou!
Max Kašparů / 2. 1. 2010Článek k zamyšlení
Prohlasme se menšinou!
Max Kašparů / 2. 1. 2010Článek k zamyšlení
Naděje Adventu podle Jeremjáše
Pavel Černý / 14. 12. 2009
Církevní rok byl vytvořen proto, abychom nezapomněli na některou důležitou část biblické zvěsti. Není náhodou, že na jeho začátku vyčnívají čtyři adventní neděle, které nás připravují na Vánoce, na svátky Božího vtělení. Nezačíná se Kristovým narozením – prvním příchodem Mesiáše. Jde se zpětně od toho, co je před námi – a to je druhý advent – druhý příchod Ježíše Krista – v moci a slávě. Silný důraz na druhý příchod Kristův podtrhuje důležitost přípravy na konec pozemského života jednotlivců i světa. Všichni lidé se mají setkat s tím, komu byl svěřen konečný soud nad světem a otevření bran věčnosti. Článek k zamyšlení
Naděje Adventu podle Jeremjáše
Pavel Černý / 14. 12. 2009Přejít na stránku:
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.