Článek k zamyšlení
Velikonoční mystérium
Ivan O. Štampach / 8. 4. 2009
Evangelium je radostnou zvěstí, že smrt nemá poslední slovo. Národy o tom snily, když v mýtech vyprávěly o bozích, kteří sestoupili a sdíleli s člověkem pozemské trampoty a nakonec i smrt a když si v mystériích tento sestup a pak vzestup společně s božstvem k plnosti života rituálně zpodobovaly. Co se mezi zasvěcenci šeptem mluvilo v tajných úkrytech, Článek k zamyšlení
Velikonoční mystérium
Ivan O. Štampach / 8. 4. 2009Článek k zamyšlení
Velikonoční mystérium
Ivan O. Štampach / 8. 4. 2009Článek k zamyšlení
Odpouštění je rozhodnutí rozumu a vůle
Lenka Kateřina Tetivová / 31. 3. 2009
Jistý kněz měl ve zvyku opakovat mi při svátosti smíření nebo duchovním rozhovoru monotónně a mechanicky větu: "Tak jim to odpusťte." Obvykle se jednalo o nějaký problém s bližními. Že jim to mám odpustit, to mi bylo jasné i bez něho a snažila jsem se k tomu propracovat. Avšak tato neustále opakovaná, monotónně a mechanicky vyslovovaná věta mě dráždila a moje úsilí o odpouštění spíš komplikovala. Článek k zamyšlení
Odpouštění je rozhodnutí rozumu a vůle
Lenka Kateřina Tetivová / 31. 3. 2009Přejít na stránku:
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.