Areopag
Je krátkozraké dávat naší nevědomosti hned v prvním kole jméno „Bůh"
Marek Orko Vácha / 30. 8. 2006
My křesťané jsme ve velkém pokušení, kterému jen nesnadno odoláme: odpovědět na vědecké „nevíme“ slovem „Bůh“. Věřím, že všemohoucí Bůh mohl zázračně a mimo přírodní zákony kdysi dávno postrčit hmotu k životu. Věřím, že takto Bůh v minulosti mnohokrát jednal. Domnívám se ale, že v případě objevení se života na Zemi, mechanismů evoluce a dalších nerozřešených hádanek je zhoubné, lenošné, laciné, krátkozraké dávat naší nevědomosti hned v prvním kole jméno „Bůh“. ... Areopag
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá! - Aneb kolik to máme vlastně dělníků na žni?
Efrém Jindráček / 29. 8. 2006
Vážený pane doktore, již delší dobu sleduji Vaše články ohledně nedostatku kněží a eventuelní možnosti svěcení ženatých mužů. Myslím, že jste velmi dobře obeznámen s poměry jak v katolické církvi, tak v českých diecézích. Já sám jsem řeholní kněz. Rád bych se Vás také na něco zeptal. Myslíte si vážně, že se mladí muži nehrnou do kněžských seminářů v takovém počtu, jak bychom si možná oba představovali, právě kvůli celibátu a šesti až pětiletému alumnátu? Areopag
To, že evoluční biologie tápe, neznamená, že kreacionismus má pravdu
Marek Orko Vácha / 28. 8. 2006Areopag
Budoucnost KDU-ČSL?
Romuald Štěpán Rob / 27. 8. 2006Areopag
Původ života nelze zkoumat bez světonázorového přesahu
Josef Potoček / 24. 8. 2006
Původ a dějiny života nejsou z podstaty věci doménou čisté vědy a není možné je zkoumat bez přesahu do světonázorové oblasti. Každá interpretace dat tak nakonec spočívá na nedokazatelných a zčásti světonázorově motivovaných předpokladech. Moderní kreacionismus je význačným a hodnotným příspěvkem do této zásadní diskuse a není náhodou, že přichází právě ze Spojených států. Odpovídá to všeobecně známé skutečnosti, že Evropa se - na rozdíl od Spojených států - stále více vzdaluje svým křesťanským kořenům.Přejít na stránku:
Článek měsíce
Malá společenství jako naděje pro unavenou církev
Petra Švecová / 14. 5. 2026
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.
Alespoň z hovorů mých přátel a lidí, jejichž život a práci sleduji, vyplývá, že to, co kdysi Václav Havel nazval „blbou náladou“, dnes dostoupilo vrcholu.Zprávy
5.07.2026 1:38 / TIP REDAKCE