Areopag
Na koho to slovo padne, ten musí jít z kola ven?
Petr Plaňanský / 19. 6. 2001Areopag
Jen pár slov k hospodářské aféře v ČCE
Petr Plaňanský / 12. 6. 2001
V tisku a na webech se poslední dny propírá aféra
faráře ČCE ze severní Moravy. Je obviňován z defraudace prostředků
určených na diakonii, je mu dáváno za vinu nepřehledné hospodaření a nedbalá
administrativa daňových dokladů. V celé ČCE to vře a dokonce dochází k
jakémusi „vnitřnímu rozdělení“.
Areopag
Adolf Petr je nejobětavější člověk
Petr Bureš / 1. 6. 2001
Rád bych se vyjádřil k obvinění
pana Adolfa Petra. V době, za kterou je nyní vedeno trestní vyšetřování,
jsem byl u pana Adolfa Petra na civilní službě. I když jsem s ním byl v
denním kontaktu, účastnil se většiny činnosti a aktivit, týkajících se
střediska diakonie Javorník-Travná, je možné, nemám žádné poznatky, informace,
znalosti a důkazů o jeho "kriminálních praktikách".
Areopag
Od Klause po Náchod
Daniel Kvasnička / 16. 5. 2001
Je jen škoda, že pan Ivo Švorčík nenašel čas na to, aby četl dokument České
biskupské konference Pokoj a dobro. Když jsem četl výrazně
zkrácenou verzi svého
příspěvku v LN, byl jsem posmutnělý.
Areopag
Eutanázie dnes a zítra
Martin Šácha / 24. 4. 2001
Ve svém lékařském životě jsem se setkal již z mnoha pacienty, kteří umírali na generalizovaný nádorový proces. Lidské trosky, ležící a sténající na lůžku, vykonávající tělesné potřeby bez kontroly, s nesnesitelnými bolestmi, ale hlavně bez jakékoliv možnosti terapeutické intervence vyjma tišení bolestí. Přejít na stránku:
Článek měsíce
Ekumenický den v Semaníně
Pavla Holíková / 13. 9. 2026
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.Zprávy
11.10.2026 16:05 / TIP REDAKCE