Články – Jeroným Klimeš:

Pro ty z nás, kteří máme okolo sebe děti – ať už vlastní, nebo vnoučata, neteře, synovce, nebo studenty… přečtěte si něco pro zasmání. Kdykoli máte pocit, že jsou děti nezvladatelné, můžete najít útěchu v tom, že dokonce ani všemohoucnost našeho Pána nedosahovala k Jeho vlastním dětem. Poté, co utvořil nebesa a zemi stvořil Bůh Adama a Evu. Mezi prvními věcmi, o kterých mluvil jim také řekl: „Nesmíte!“

Vážený pane Jindráčku, udělal jste mi radost, že jste reagoval na můj článek. Z takových reakcí totiž mohu poznat, kde se nepřesně vyjadřuji, nebo kde se mýlím. Na závěr svého dopisu mi píšete: "Pokud máte Vy, pane doktore, nebo někteří Vaši přátelé, osobní touhu dojít ke kněžství, není lepší cesta, než vejít v této záležitosti do kontaktu se svým biskupem. I v katolické církvi jsou ženatí muži svěceni, ale zatím ani náznakem neřeší výše nastíněnou krizi."
Vaše výzva obsahuje bohužel jeden omyl.

Když jsem domlouval křest s naším vikářem, přišla řeč i na jiná témata a on zmínil termín "duchovní impotence". To sousloví mě zaujalo, tak jsem o něm přemýšlel. Impotence v sexuologii znamená neschopnost pohlavního styku a lidi tento termín často zaměňují s termínem neplodnost, tedy i zde by bylo přesnější používat sousloví "duchovní neplodnost".

Mohu-li parafrázovat Wericha, tak k článku pana Šístka - zda jsem výrobce desiluzí, mohu říci jen: "Nejsem. Kdybych byl výrobce desiluzí, měl bych více štěstí." Situaci naší církve je možno vyjádřit pár fakty. Církev vymírá zatím  tempem 1 % ročně. Nové kněze můžeme doslova spočítat na prstech. Jestli to takto půjde dál, tak tu roku 2030 nebude ani jedno procento věřících. Žádný z biskupů nemůže předstoupit před Pána a říci mu ani to minimalistické: "Tady máš hřivnu, co ti patří." Toto byla závěrečná myšlenka mého článku v Lidových novinách. Před ní jsem jen ukázal, že je vcelku lhostejné, zda Vatikán zakáže nebo nezakáže svěcení homosexuálů.

Církev má vyzkoušené prostředky pastorace v zemích, kde panuje bída, eventuálně autoritativní režimy. Bohužel neví si moc rady se situací ve vyspělých zemích, kde ztrácí na všech frontách. Je to úkolem našich generací, nás, kteří jsme v těchto podmínkách vyrostli, abychom našli nové způsoby hlásání evangelia, aby lidé slyšeli náš hlas.