Je to zvláštní příběh. Bulvár měl od počátku jasno. A policie i soudy také měly nejprve jasno. Páter Tvrdoň podle nich zneužíval ženy. Jenže případ kněze Erika Tvrdoně, který letos v únoru obdržel u havlíčkobrodského okresního soudu trest odnětí svobody na dobu pěti let za údajné znásilnění, byl od počátku krajně podivný.

Jsou dva druhy morálky, uzavřená a otevřená. Uzavřená znamená, že něco je povoleno a něco je zakázáno. Otevřená znamená, že, jak píše apoštol Pavel, všechno je dovoleno, ale ne všechno prospívá. Pak jsou ale hraniční oblasti, které se týkají třeba vlastnictví, sexuality, pravdomluvnosti, sociální spravedlnosti a podobně. Tam je použitelná jen situační etika.

Debata o tom, zda by se v církvi měly zavést konkrétní lhůty pro vykonávání církevních úřadů, které vzbudil článek Martina Vaňáče, ukazuje některá nepochopení, která se objevují u jistého typu věřících. Nejde přitom jen o vztah k církevním úřadům, ale o zdravý postoj k autoritám jako takový.

Jako každá debata na složité téma, se nakonec i diskuse o problému imigrantů docela zacyklila. Vytvořily se dva tábory. Jedni, kteří se bojí islámského nebezpečí a další, kteří se odvolávají na všeobecné humánní hodnoty a chtějí uprchlíky přijmout. Bohužel platí nudná pravda, že i v tomto případě žádné z vyhrocených hledisek nevede k cíli.

Kolem obnovy mariánského sloupu se rozpoutala debata, která se dotkla i tématu náboženské tolerance a významu symbolů. Když to shrneme, někteří lidé se cítí poškozeni, kdyby se měl znova obnovit katolický symbol.