Po svatých papežích Piovi X., Janu XXIII. a Janu Pavlovi II. bude vyzdvihnut „k úctě oltáře“ další z pontifiků dvacátého století, Pavel VI.

Mnozí současní kritici katolické církve poukazují na její konzervatismus. Argumentují, že církev odmítá reflektovat aktuální realitu a „nedrží krok s dobou“.

Xuereb, doposud nepříliš známý monsignor, který byl během pontifikátu Benedikta XVI. jeho druhým osobním sekretářem, stál do loňského roku „ve stínu“ arcibiskupa Georga Gänsweina, v současnosti přichází „na výsluní“ a – z důvodu prestižních funkcí – na sebe pomalu, ale jistě obrací pozornost médií.

Ve svých diplomatických aktivitách Svatý stolec propojuje realismus s neústupností při obraně principů. Také z tohoto důvodu se rýsuje návštěva íránského prezidenta u papeže nebo Františkova cesta na Srí Lanku.

Gentlemani Jeho Svatosti, papežští floreristé, přidělenci Papežské předsíně, papežští „sediari“. To všechno jsou dodnes existující zaměstnání, která jsou součástí Papežské domácnosti.