Známý katolický novinář John Allen, který na svých stránkách cruxnow.com sleduje podrobně poslední dění kolem papeže a papežství, si všímá toho, zda je papež František skutečně takový revolucionář, jak se to některým lidem jeví. Říká, že média si o každém předem udělají nějaký obraz a potom se na něj dívají stále z této perspektivy.

Kdyby maturant měl zodpovědět otázku, k jakému žánru by zařadil film Zločin v Polné, pravděpodobně by zaváhal. Mohl by tipovat: thriller, horor, detektivka s otevřeným koncem. Já mám po zhlédnutí obou dílů jasno: je to dokument, přes svůj historický rámec nanejvýš aktuální.

Jakub Múčka je studentem rusistiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru obsáhle přibližuje svůj vztah k Rusku, názory na příchod uprchlíku do Evropy nebo situaci v Sýrii. Za skvělou pak považuje komunitu studentů a pedagogů na filosofické fakultě. V reakci na rozhovor s filosofem Jiřím Fuchsem se nepovažuje za neomarxistu a tzv. multikulturalismus, nemá podle něj žádný koncept ani ideologii učení. Jde o pojem vytvořený kritiky obecně pluralitní a liberální společnosti, dodává. Své názory na soužití různých kultur opírá o křesťanský personalismus.

„Šanghaj zachránila naše životy,“ vzpomíná Judy Kolbová na své mládí židovské uprchlice z Evropy v tomto čínském přístavu 70 let po konci druhé světové války. Stejně jako ji a její rodinu, přijalo toto kosmopolitní východočínské město ve 30. a 40. letech 20. století více než 20 000 Židů, kteří prchali před postupujícím antisemitismem na starém kontinentu. Do největšího přístavu Číny se chtěla tehdy před nacisty vystěhovat i rodina českého spisovatele Arnošta Lustiga, což se ovšem nepodařilo.

Současná imigrační krize je podle filosofa Jiřího Fuchse mezní společensko-politickou situací, a takové situace vždycky skýtají mimořádné příležitosti k poučení o lidském jednání. Fuchs konstatuje, že dnes se můžeme více než  kdy jindy leccos dozvědět: o manipulační síle médií – o časté naivitě dobrých úmyslů – o nesnadnosti uznat závažné omyly – o chtěné slepotě sluníčkářů – o obludných rozměrech politicko-mediálního pokrytectví – o ideologickém fanatismu a následném vychovatelském komplexu intelektuálů – o rezistenci zdravého rozumu veřejnosti. Především je tu pak podle jeho názoru soubor omylů o multikulturalismu.