Jak dlouho se vybíral nový „zimní“ pražský arcibiskup?

Jan Graubner byl jmenován 37. arcibiskupem pražským
Autor: Člověk a víra / Roman Albrecht

Jmenování Jana Graubnera pražským arcibiskupem je z mnoha důvodů velkým překvapením, které asi málokdo předpokládal. Nenadálá volba klade mnoho otázek, například: jak dlouho se vlastně nástupce Dominika Duky hledal a kolik neúspěšných kol tzv. terna předcházelo finálnímu rozhodnutí?

Proces výběru biskupa je značně netransparentní a celý vedený „pod slibem uchování tajemství“, takže možnost opravdu spolehlivě ověřit například jména potenciálních kandidátů je mizivá. Přesto lze zpětně z informací, které postupně unikly na veřejnost, a se znalostí obvyklých časových dotací a procesů, které výběr nového diecézního biskupa provází, dohledat, že Jan Graubner byl pravděpodobně vybrán v rámci druhého terna (nebo těsně poté jako rychlé řešení) a jeho aktivní hledání probíhalo přibližně dva roky, tedy mnohem kratší dobu, než se na první pohled může zdát.

Jak se vybírá biskup?

Jména kněží, o nichž si biskupové myslí, že by z nich mohli být dobří biskupové, se diskutují pravidelně. V některých církevních provinciích každý rok, v české a moravské, podle vyjádření kardinála Dominika Duky, se tak děje každé dva roky. Seznam takto získaných jmen je základním podkladem pro apoštolského nuncia v Praze. Ten po pokynu z Vatikánu začne provádět také vlastní šetření a hledání potenciálních kandidátů. V rámci této intenzivní fáze hledání osloví desítky konzultorů, například biskupy, generální vikáře, představené řádu, významné duchovní a třeba i osobnosti s morální autoritou. Na základě těchto konzultací vybere tři jména a znovu je pošle biskupům a menšímu okruhu konzultorů. Nakonec udělá závěrečný výběr tří jmen (terno) a pošle ho do Vatikánu na Kongregaci pro biskupy. Nuncius sám přitom přidává názor, který ze tří kandidátů by byl podle něj nejvhodnější.

Další fáze výběru nového diecézního biskupa se odehrává na Kongregaci pro biskupy, respektive v rámci skupin rozdělených podle kontinentu a jazykové oblasti. Tyto skupiny podklady k vybraným kandidátům projdou a případně požádají o jejich doplnění. Z těchto jmen si nakonec kardinál prefekt dá dohromady pořadí tří jmen a představí je papežovi. Ten pak definitivně určí, jestli některého z kandidátů bude jmenovat, nebo ne. Pokud je někdo ze jmenovaných vybrán, je následně osloven, v této fázi může nabídku stát se biskupem či arcibiskupem odmítnout. Pokud ji přijme, je oficiálně vyhlášena. Jedno takové kolo trvá přibližně šest až osm měsíců.

Dlouho se nedělo nic

Ve čtvrtek 26. dubna 2018, v den svých 75. narozenin, poslal kardinál Dominik Duka papeži Františkovi dopis, ve kterém rezignoval na post pražského arcibiskupa. Tehdy byl v Česku apoštolským nunciem a doyenem diplomatického sboru Giuseppe Leanza. Bylo to krátce poté, co Leanzovi prezident Miloš Zeman na Hradě udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy, pravděpodobně na základě Dukovy iniciativy, Leanza již dovršil 75 let a na pozici apoštolského nuncia končil.

21. září 2018 papež František jmenoval novým apoštolským nunciem Charlese Balva. Ten se reálně své funkce ujal až o dva měsíce později, do Prahy přiletěl 22. listopadu. Do České republiky se určitě vracel s vědomím, že ho úkol vybrat nového pražského arcibiskupa čeká. Jenže podle rozhovoru, který s ním vedly Hospodářské noviny v dubnu 2020, proces jmenování Dukova nástupce oficiálně neprobíhal ani dva roky po odeslání arcibiskupova abdikačního dopisu:

„Před dvěma lety, když kardinál Dominik Duka dosáhl věku 75 let, předložil papeži Františkovi svou rezignaci, Svatý otec jej požádal, aby ve svém úřadu pražského arcibiskupa zůstal a žádné časové omezení nestanovil. Proto ještě proces jmenování jeho nástupce neprobíhá. Až dostanu z Říma instrukce, začnu onen proces a konzultace, které povedou k nalezení kandidátů,“ vysvětloval tehdy Balvo.

Jak dlouho se vybíral nový „zimní“ pražský arcibiskup?

Arcibiskup Charles D. Balvo
Autor: Člověk a víra / Vojtěch Hlávka

Intenzivní hledání

Skutečně intenzivní hledaní Dukova následovníka začalo až na začátku roku 2021. Informaci, že hledání vhodných jmen probíhá, potvrdily v únoru 2021 redakci serveru Seznam Zprávy čtyři na sobě nezávislé zdroje. Seznam Zprávy dokonce přišly s konkrétními jmény, které měly být ve hře – plzeňský biskup Tomáš Holub, královéhradecký biskup Jan Vokál a břevnovský arciopat Prokop Siostrzonek. Jednalo se o první fázi hledání vhodných jmen. Tato tři jména tedy do Vatikánu nakonec odejít nemusela.

„Vyžaduje to široký a diskrétní proces, který zatím nedosáhl bodu, aby byli označeni konkrétní lidé,“ uvedl k tomu střízlivě v červenci 2021 Charles Balvo.

Pokud by výběr  z prvního terna byl úspěšný, očekávalo se jmenování nového pražského arcibiskupa v období zářijového připomenutí 1100. výročí zavraždění svaté Ludmily, či v listopadu v termínu blízkému návštěvě Ad limina ve Vatikánu.

Návštěva Ad limina a druhé terno

Návštěva Ad limina apostolorum (K prahům apoštolů) se koná jednou za pět let. Biskupové při ní podávají zprávu o stavu svých diecézí. Zahrnuje setkání s papežem, modlitbu u hrobů apoštolů sv. Petra a Pavla, mše svaté ve čtyřech papežských bazilikách a návštěvy vatikánských úřadů. 

Ve čtvrtek 11. listopadu 2021 se v rámci této návštěvy uskutečnila přibližně dvouhodinová audience, při které biskupy přijal papež František. Tam jim mimo jiné pontifik sdělil, že první kolo výběru nového pražského arcibiskupa bylo neúspěšné a probíhá další. Setkání vedl jako předseda České biskupské konference Jan Graubner, možná i toto osobní setkání nakonec částečně rozhodlo, že papež s jeho jmenováním v květnu tohoto roku souhlasil. Návštěvy Ad limina se nezúčastil kardinál Dominik Duka, protože byl krátce před odletem pozitivně testován na koronavirus. Zprávy, že první terno bylo neúspěšné, do českých médií pronikly během prosince 2021. 

Odchod nuncia

Zajímavou informací je, že krátce po uskutečnění návštěvy Ad limina 22. listopadu 2021 byl na soukromé audienci u papeže apoštolský nuncius Charles Balvo. Právě zde nejpozději už musel být informován o svém přeložení do Austrálie a muselo být zřejmé, že na další kolo výběru nového pražského arcibiskupa má již jen omezený časový mandát.

17. ledna 2022 byl Charles Balvo jmenován nunciem v Austrálii. Na přelomu ledna a února poslal ještě do Vatikánu reference a jejich doplnění k jednotlivým kandidátům druhého terna a v polovině března se definitivně rozloučil s Prahou. Další konzultace ještě mohly probíhat s místním Chargé d’affaires Giuseppem Silvestrinim.

1. května 2022 byl novým apoštolským nunciem v Česku jmenován arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, ten se ale do výběru nového pražského arcibiskupa nezapojil. A poprvé do Prahy přiletí dva měsíce po svém jmenování, tedy okolo termínu Graubnerovy intronizace, která se uskuteční 2. července v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha.

Jmenování Graubnera pražským arcibiskupem 

Poslední fáze výběru biskupa se koná na soukromé audienci u papeže. Obvykle v sobotu prefekt Kongregace pro biskupy předloží papeži své doporučení za kongregaci. Papež může vybrat jednu ze čtyř možností. Souhlasit s návrhem kongregace. Vybrat jiného kandidáta ze seznamu. Požádat o předložení nového terna nebo, což je nejméně pravděpodobné, může si vybrat vlastního kandidáta. O několik dní později papež informuje kongregaci o svém rozhodnutí. Kongregace pro biskupy poté informuje nuncia, který kontaktuje vybraného kandidáta a zeptá se ho, zda nabídku přijme. Pokud je odpověď „ano“, je o tom informován Vatikán a je stanoveno datum vyhlášení.

Papež František se sešel s kardinálem Marcem Ouelletem, prefektem Kongregace pro biskupy, v sobotu 30. dubna. Arcibiskup Graubner řekl, že první rozhovor o tom, že by měl být pražským arcibiskupem, s ním Ouellet vedl předminulé pondělí. Další audienci u papeže měl prefekt Kongregace pro biskupy 7. května. Ohlášení stanovení jmenování navrhl samotný Ouellet na 13. května, na výročí Zjevení Panny Marie ve Fatimě a atentátu na papeže Jana Pavla II.

Generační obměna

Je otázkou, proč samotné intenzivní hledání nového pražského arcibiskupa začalo až relativně pozdě, tedy více než dva a půl roku po rezignačním dopisu kardinála Duky. Určitě k tomu přispěla zrovna probíhající výměna na pozici apoštolského nuncia, stejně tak jako nečekaná situace kolem pandemie koronaviru.

Stejně tak je otázkou, proč byl už po třech letech z Česka přesunut nuncius Balvo. Dovolím si tvrdit, že pokud by ve své funkci nuncia pokračoval, nového pražského arcibiskupa bychom ještě neměli a hledání by pokračovalo. Jenže u vědomí, že nový nuncius dokáže nějaké relevantní kandidáty pro nové kolo vygenerovat nejdřív na jaře nebo létě 2023, sáhl Vatikán po krátkodobém řešení. Hlavní generační obměna v české a moravské církevní provincii se tak minimálně o roky odsouvá a klíčovou roli v ní bude hrát arcibiskup Okolo. V té době také s velkou pravděpodobností již nebude prefektem Kongregace pro biskupy Marc Ouellet, který se 8. června dožije 78 let, a v blízké době se čeká na jmenování jeho nástupce.

Zimní arcibiskup

Graubner je už nyní celkem oprávněně vnímán především jako „zimní arcibiskup“, tedy jako někdo s velmi krátkým mandátem, od kterého není možné čekat radikálnější změny. Dřívější arcibiskup olomoucký a metropolita moravský už v srpnu 2023 dovrší věk 75 let, a bude tak mít povinnost do Vatikánu poslat rezignační dopis. Je jisté, že Vatikán ho požádá, aby ve funkci nadále setrval. On sám je připraven v úřadu zůstat několik let. „Když to bude méně, zlobit se nebudu. Když síly budou a budou si to v Římě přát, tak jsem ochotný pracovat, dokud to půjde,“ uvedl arcibiskup na tiskové konferenci krátce po svém jmenování.

Domnívám se, že by mohl svým smířlivějším vyjádřováním a větším důrazem na pastoraci a charitativní službu alespoň nasměrovat místní římskokatolickou církev na cestu z babylonského zajetí kulturních válek, které na jedné ze stran barikád tak rád vedl jeho předchůdce.

Zároveň se ukazuje, jak velké limity současná podoba volby nových biskupů a hierarchické řízení diecézí má a že obojí vyžaduje výraznější reformu. Ať už v podobě větší transparentnosti nebo třeba v dalším časovém omezení doby mandátu biskupa, které by odstranilo strach z jmenování mladších biskupů.