Články – Jan Kirschner:

Napsat recenzi na knihu rozhovorů s dvanácti osobnostmi ze slovenského křesťanského světa, která nedávno vyšla v nakladatelství VIFO pod názvem „Kristovci“, není vůbec jednoduché. Uvědomil jsem si, jak málo známe život na Slovensku. Slováci ví o dění u nás mnohem více a to není dobře.

V prvních květnových dnech se v německém Hamburku konal evangelický Kirchentag. Přístavní město má neopakovatelnou atmosféru. Od počátku novověku byl Hamburk kosmopolitním městem a pro tisíce Čechů branou do světa, zejména do Ameriky.  Za války též zažilo snad nejhorší ze spojeneckých náletů. 28. července 1943 doslova lehlo popelem a při náletu zahynulo 35 000 lidí. Ve vojenském prostředí se ujal termín „hamburgizovat“, naznačující, že město bylo totálně srovnáno se zemí. Také na Kirchentagu si 70. výročí této události připomenuly stovky diváků inscenace Benjamina Brittena Válečné rekviem.

Německý evangelický teolog Dietrich Bonhoeffer se narodil 4. února 1906 v dnešní Wroclavi (Breslau) a byl oběšen krátce před koncem války v dubnu 1945 v koncentračním táboře ve Flossenburgu. Byl popraven po dvouletém věznění za účast na spiknutí na Hitlera. V cele vězení psal dopisy a promýšlel otázky, které výrazně ovlivnily poválečnou teologii.

V současném humbuku kolem Benešových dekretů tak nejde o navrácení majetku.  Vůbec nechci bagatelizovat obludnost nacismu, vinu Němců na hrůzách války i odsun, který byl pochopitelnější pro člověka v roce 1945 než dnes pro nás. Odmítám ale princip kolektivní viny. Dnes, skoro 70 let po válce, by tato otázka neměla vyvolávat tak velké emoce a stávat se zamínkou politických útoků a zbytečných debat. Nelze stavět předvolební kampaň na „pseudodědictví" krve, jazyka či vině otců.