Články – Martin Vaňáč:

Prezident Miloš Zeman navštívil v pátek 11. března 2016 schůzi Poslanecké sněmovny, aby podpořil zákon o obecném referendu. Ve svém projevu zmínil i hlasy, které se ozývají proti referendu. Mimo jiné uvedl: „Jeden z prezidentských kandidátů, který nedávno oznámil zrušení své kandidatury, to zdůvodnil tím, že je v této zemi příliš málo moudrých lidí... Dámy a pánové, nikdo nemá právo urážet svůj vlastní národ. A pokud tak činí, musí počítat s tím, že ve skutečnosti uráží pouze sám sebe.“

V článku o týdnu modliteb za jednotu křesťanů jsem stručně popsal, jak se za poměrně krátkou dobu změnil oficiální postoj římskokatolické církve: od zákazu „duchovního styku s bludaři“ (kodex církevního práva z roku 1917) k „dovolené a přímo žádoucí“ společné modlitbě s „bratry v Pánu“ (dekret o ekumenismu z roku 1964). K této změně výrazně přispělo, že mnozí katoličtí křesťané, kněží i laici, rozvíjeli tento „duchovní styk s bludaři“ navzdory zákazům.

Leden je v našich krajích vyhrazen společným modlitbám za jednotu křesťanů. Existují hned dva různé modlitební týdny s tímto úmyslem.

„Až se zase kardinál Duka bude vztekat, když mu budeme připomínat, že jedná hloupě, tak si za to může sám,“ reagoval jsem v pátek na svém facebookovém profilu na informaci přátel a médií, že kardinál bude ten večer v přítomnosti prezidenta Miloše Zemana sloužit bohoslužbu v Lánech. A že při té příležitosti bude přijat se všemi oficiálními poctami, které mu s ohledem na pozici „zástupce vladaře a následníka trůnu“, jak se vyjádřil ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt, podle diplomatického protokolu náleží.

Oceňuji klidný tón reakce pana kardinála Dominika Duky a čas, který jí při svém pracovním zatížení věnoval. Rovněž oceňuji, že přijal několik mých poznámek k televiznímu přenosu hlavní bohoslužby Národního eucharistického kongresu v Brně jako zamýšlený příspěvek k reflexi působení katolické církve v České republice a představil svůj pohled na věc. Nemám v úmyslu zabředat do nekonečné výměny názorů prostřednictvím médií, přesto si dovolím zareagovat.