Články – Norbert Schmidt:

Současné umění dokáže přinášet nová témata a zároveň starý chrám a jeho obsahy aktivovat. Umělecká intervence by měla být pomocí, světlem, tedy sice něčím ze své podstaty vždy novým a víceznačným, ale zároveň pozitivním, inspirativním, podnětným.

Pro postní dobu, dobu zahalování obrazů a soch, dobu vizuální redukce, vybral Ivana Pinkava příhodně dvě nefigurální fotografie. V historických rámech, v nichž se ukazovaly existenciální, zlomové či dokonce finální výjevy ze života jezuitských hrdinů, se tedy nyní ocitly na první pohled podivné skrumáže věcí, sestavy odložených zapomenutých předmětů, pozůstatky někdejšího života.

Musím ale přiznat, že jak se termín Slavnosti na Růžovém paloučku blížil, čím dál víc jsem váhal, jak bych mohl přispět. Stále víc jsem bojoval s tématem a vhodností toho, co má být řečeno. Dvakrát jsem se sem dokonce sám vypravil, ale ani tyto návštěvy mé mraky otázek nerozptýlily.

Na jednu stranu se pomlka od poslední salvátorské umělecké intervence – tři roky – zdá malá. Na druhou stranu je docela velká, ba podstatná. A o tom bych vám rád řekl pár slov.

„Rytířský“ postoj zahrnuje – pokud nelze jinak – i jasné veřejné slovo k aktuálnímu dění a opakované osobní setkání, když se něco stane. Ne však otloukání kotníků ohnutou násadou z dálky, jinotaje mezi řádky a zdánlivou nadstranickost, jak se aktuálně hodí.