Články – Martin Šístek:

Přemýšlel jsem nad argumenty proti svěcení žen od Hany Farné. Místo podepření tohoto stanoviska spíše odhalily svou chatrnost a nepřesvědčivost. Základními důvody proti svěcení jsou podle autorky dva: biologická rozdílnost muže a ženy a „apoštolové“. Nejvíc mě zaráží právě argumentace apoštoly. Sestře Farné sice evangelické farářky nevadí, ale zároveň  nepovažuje jejich stav za kněžství...

Když propukla jihlavská „Mahlerova aféra“, vzpomněl jsem si na hodnocení naší nejznámější vánoční mše „Hej mistře“ Jakuba Jana Ryby od neznámého církevního hodnostáře. Nalézá se na klatovském opisu Rybovky z roku 1864. „Slátanina tato, kteráž za bezpříkladnou urážku církevní hudby považována býti musí, jest po dlouhá léta okrasou Narození Páně v Klatovech a běda řediteli kůru, kdyby kocovina tato neprovozovala se aspoň dvakrát o Vánocích…“

Klinický psycholog Jeroným Klimeš se ve středu 1. prosince v Lidových novinách pokusil s „nadhledem“ a „vtipem“ komentovat čerstvý vatikánský dokument o nepřípustnosti svěcení homosexuálů. Tím však do éteru rozšířil četné zkreslující zprávy.

Církev by měla být vůči české společnosti více otevřená a laici aktivnější – toť v kostce poselství velehradského sněmu. Nepochybně prorocká slova! Zamysleli se však ti, kteří tento postulát vyslovili, nad příčinami onoho neutěšeného stavu? Ze svého okolí znám nespočet katolických laiků, kteří práci pro blaho církve „pověsili na hřebík“...

Přehršel páně Noskových názorů obsažených v jeho „reakci na mou reakci“ přímo volají o komentář. Církev má právo regulovat obsah stránek, které lidé považují za jí prověřené, a zabraňovat tomu, aby se na nich objevovaly články (což je něco jiného než diskuse) odporující jejímu stanovisku k nějaké věci“, vykládá pan Nosek. Ano, do určité míry má pan Nosek pravdu. Církevní představitelé, a to si opravdu myslím, mají právo předkládat svým ovečkám oficiální učení církve. A jak na to? Tak, aby i ta devadesátiletá babička z Vlachova Březí věděla, co učí církev a co nějaký (pomatený) katolický intelektuál z Teplic. Správně. A může mi snad někdo říct, jakpak jsem já porušil tuto zásadu? Od počátku věků, co byly ty moje psané výtvory na stránce bořislavské farnosti, tam bylo výrazné upozornění, že to píšu já, kostelnický tajtrlík - a ne farář.