O státním svátku prošlo médii jméno faráře Jana Jelínka, jenž se narodil v evangelické rodině pobělohorských exulantů v polském Zelově. V letech 1937-1944 byl kazatelem českého, reformovaného sboru na Volyni v obci Kupičov, tehdy na polském území. Zažil zde hrůzy války a uprostřed konfliktů, posunech hranic, front a nezměrného násilí, zachránil spolu se svou manželkou Annou život několika desítkám lidí, často stojících ve válečné vřavě proti sobě. 

Na 30. července připadlo kulaté výročí 600 let od první pražské defenestrace z oken Novoměstské radnice (1419). Co jí předcházelo? Bylo by zjednodušující povědět, že vzplály jiskry kostnické hranice. Od té doby, za ty čtyři roky, se toho hodně událo a společnost se diferenciovala.

Zažili jsme již celonárodní anketu, koho že si nanejvýš vážíme. Jednoznačně vyvoleným se mohl stát Jára Cimrman. Leč byl organizátory ze soutěže vyloučen. O bourání a ničení soch toho známe již hodně. I v „moderní době“. 

Co víme o pochodni číslo 2 po Janu Palachovi? Přiznám se, že vědomosti o tom jsem měl jen kusé. Přesnější údaje jsem si doplnil až z médií. Jan Zajíc byl český student, jenž dokonal sebevraždu po vzoru Jana Palacha, právě v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948 na Václavském náměstí v Praze.

Akční rádius tvorby Petra Kukala je neobyčejně rozsáhlý. Především je básníkem!  Je třeba nepominout nevyřčené zákulisí básníkova života. Jedním z jeho předělů je bezesporu konverze ke křesťanství římskokatolického, konzervativního střihu.