Ujgurka Gülbahar Haitiwaji původně zamýšlela zveřejnit svůj příběh pod pseudonymem. Váhala, protože si uvědomovala přesvědčivost autentického svědectví s odkrytou identitou, na druhé straně po všem, co prožila, se obávala msty ze strany čínských úřadů. Gülbahar patří velký dík a obdiv za odvahu, se kterou odhalila praktiky v táborech.

I horor může přinášet radostnou zvěst. Ačkoliv podobně jako někteří další komentátoři nepovažuji za horor ani snímek Tiché místo, ani jeho pokračování se stejným názvem doplněným o římskou dvojku. Hlavní poselství obou filmů totiž cílí především na rodinnou soudržnost a na přitažlivost tří základních ctností: víry, naděje a lásky.

Tvůrci seriálu Chalífát představují mnohavrstevný pohled na problém muslimské radikalizace ve Švédsku. V pouhých osmi dílech nabízejí plastický obraz, který zdaleka není černobílý. Můžete svůj pohled omezit výhradně na nebezpečí zradikalizovaných fanatiků a soustředit se pouze na akční stránku neumožňující v podstatě odtržení zraku od monitoru. Bylo by však škoda zůstat jen u této roviny. Seriál nabízí mnohem více.

Profesor Sousedík se v příspěvku Pojem „přirozenosti“ v současné filozofické a teologické diskusi ohradil proti kázání prof. Tomáše Halíka, ve kterém kazatel označil neměnnou lidskou přirozenost za historický konstrukt. Prof. Sousedík zdůraznil, že naopak pojem neměnná lidská přirozenost je nutným předpokladem jeho katolického, křesťanského vyznání. Současně vyzval k další diskusi.

Ptáčník nabarvil ptáčeti křídla a vypustil jej zpátky na svobodu. Ptáček se chtěl vrátit zpátky do svého hejna, ale ostatní ptáci ho kvůli jeho odlišnosti uklovali. Ptáčník pozoruje marný boj a pak s uspokojením prohlíží krvavé rány na drobném tělíčku. Nabarvené ptáče je symbolem odlišnosti, která nemá šanci přežít. Takovýmto nabarveným ptáčetem je i malý kluk, hlavní protagonista románu Jerzy Kosińského.