Církevní dokumenty
Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?
Jan Pavel II. / 6. 5. 2001
Podobně jako Pavel stojí Kristovi učedníci před velkou výzvou: mají předávat radostnou zvěst, tak, že ji vyjádří způsobem vhodným pro jednotlivé kultury, aniž by přitom ztráceli její obsah, nebo měnili její smysl. Církevní dokumenty
K řeckým katolickým biskupům
Jan Pavel II. / 5. 5. 2001
Jestliže události minulosti, události spojené se způsoby myšlení a jednání typickými pro svou dobu, byly zdrojem konfliktu a rozdělení, musí křesťané považovat paměť především z svatyni, kde je uchováváno živé svědectví o Vzkříšeném Pánu. Právě z paměti vzchází Tradice, jíž církev vděčí za mnohé. Církevní dokumenty
Společné prohlášení Jana Pavla II. a arcibiskupa Christodoulose
Jan Pavel II. / 5. 5. 2001
Jsme povoláni společně pracovat k vítězství spravedlnosti, k úlevě potřebným a službě trpícím, vždy pamětlivi slov sv. Pavla „království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.“ (Řím14, 17). Církevní dokumenty
Homilie při mši v Athénách 5. května 2001
Jan Pavel II. / 5. 5. 2001
Dnes je mnoho „areopagů“, které křesťany vybízí ke svědectví (srov. Redemptoris Missio , 37) a já vás vybízím, aby jste přítomní ve světě. Jako prorok Isaiáš jsou křesťané postaveni jako strážci na souběhu hradeb (srov. Iz 21, 11-12), aby rozlišovali lidské důsledky současných situací, aby nalézali semena naděje ve společnosti a ukazovali světu světlo Velikonoc, které zářivě osvětluje nový den všech lidských skutečností. Církevní dokumenty
"Přicházím jako poutník víry a naděje,"
Jan Pavel II. / 5. 5. 2001
Všichni víme, že skutečného míru může být dosaženo jen tehdy, když mezi lidmi v oblasti, mezi vyznavači abrahamovských náboženství, zavládne nový postoj respektu a porozumění.... K důležitým podmínkám patří vývoj v tom, jak na sebe jednotlivé národy v oblastí vzájemně pohlížejí a také to, že na všech úrovních společnosti budou vyučovány a propagovány principy pokojného soužití. Přejít na stránku:
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.
První věta prvního čtení ze Skutků apoštolů zněla: „Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě.“ A Skutky apoštolů nám minulou neděli řekly, kdo ti „všichni“ byli: apoštolové, ženy, Ježíšova matka Maria a jeho příbuzní. Letnice nejsou událostí nějakého pánského klubu apoštolů. Duch svatý sestupuje tam, kde je celé společenství, muži i ženy, učedníci i příbuzní, ti viditelní a v popředí i ti méně viditelní či spíše méně viditelné v pozadí.