Víceméně všichni se dnes shodnou, že se nenaplnila očekávání spojená s Druhým vatikánským koncilem. Příčin je mnoho, některé se při nejlepší vůli nedaly překonat. Řada lidí se domnívá, že koncil šel ve změnách příliš daleko, jiní, že naopak příliš málo. Nespokojenost jedněch i druhých pak vyvolává komponovaný charakter dokumentů, kde si lze nalézt potvrzení i zcela protikladných přístupů. Proč koncil nenaplnil očekávání, vždyť ještě na prahu šedesátých a sedmdesátých let byly vyprodané sály při přednáškách koncilních teologů, počty seminaristů i řeholnic kulminovaly a mezi evropskou společností a církví probíhaly jakési druhé líbanky?

Farní knihovny mají ve většině míst již svůj vrchol za sebou a dalo by se říci, že postupně skomírají. Přesto si myslím, že v oblasti pastorace, vzdělávání i celkového klimatu farnosti hrají mimořádně důležitou roli. Osobně se domnívám, že mohou být projevem dynamické, živé, rostoucí církve, která má stále co říci dnešnímu světu. Moderním jazykem řečeno – představují zdroj sociálního i intelektuálního kapitálu, ze kterého by farnosti měly růst.

Až deset tisíc lidí se v sobotu 18. srpna sešlo na Pouti rodin ve Žďáře. Pouť byla součástí křesťanského Celostátního setkání mládeže, které vyvrcholilo v neděli dopoledne mší s arcibiskupem Janem Graubnerem. V předchozích dnech navštívil setkání také kardinál Dominik Duka, aby mladé podpořil v jejich víře. Zároveň upozornil na nevyčíslitelnou hodnotu mladých v kontrastu s církevními restitucemi.