Za svůj život jsem se setkal s mnoha vynikajícími kněžími. Nikdo z nich se však tak výrazně nedotkl mého srdce a nedal mně pocítit kněžské bratrství a přátelství jako právě otec Marian. A jsem přesvědčen, že právě dnešní doba potřebuje kněžské vzory. Chci čtenářům Christnetu přiblížit tohoto vzácného kněze, výjimečného svojí hlubokou vírou, neutuchající nadějí, upřímnou pokorou, bezpodmínečnou láskou a opravdovou lidskostí.   

Vídeňská pastorální teoložka Regina Polaková patří k národnímu synodálnímu týmu v rakouské katolické církvi. Účastnila se synodálního procesu a spolupracovala na rakouské národní syntéze pro světovou synodu. V rozhovoru mluví o průběhu procesu v Rakousku a o jeho výstupech. Vysvětluje také, proč je zastáncem jasných předpisů v pastorální teologii a proč pro ni kněžské svěcení žen není na prvním místě. 

Zdá se mi, že skupina, která mezi zneužívanými zůstává stále nepovšimnuta, jsou křesťané, kteří uvnitř svých společenství čelí nevšímavosti a spiritualizaci fyzického a psychického násilí, ke kterému dochází kvůli stagnujícímu církevnímu učení, příp. jeho špatné interpretaci.

V posledních letech jsme byli často konfrontováni se smrtí, nejdřív v souvislosti s covidem, nyní s válkou na Ukrajině. Západní kultura má tendenci téma smrti vytěsňovat. Tím spíše, když jde o starší lidi. Úmrtí starších lidí se považuje za běžnou událost a přirozenou součást života. Existují přece mnohem tragičtější ztráty jako smrt dítěte, mladého člověka, životního partnera, živitele rodiny. 

V polovině října jmenoval papež František nové členy papežské Akademie pro život, mezi nimi také profesorku Marianu Mazzucato. Právě její jmenování vyvolalo v některých katolických kruzích odmítavé reakce. Profesorka Mazzucato se totiž deklaruje jako ateistka a navíc letos v létě, když Nejvyšší soud USA zrušil federální právo na potrat, v několika tweetech kritizovala uvedené rozhodnutí, resp. podpořila kritiky tohoto soudního rozhodnutí.