Kdo četl svatováclavský projev českého prezidenta, mohl zůstat konsternován. Václav Klaus hovořil o rodině, morálce, občanských ctnostech, tradici a národu. Zmínil dokonce i roli náboženství! Jako by se do liberálního ekonoma, který se tváří, že nezná nic než nabídku, poptávku a ekonomickou výkonnost, vtělil někdo jiný. Dokonce i obvyklá vlna kritických reakcí se zpozdila, jako by byli standardní klausobijci zaskočeni. Jen Tomáš Halík, bystřejší než většina komentátorů (že by to souviselo se studiem sociologie?), dal podrážděnou reakcí najevo, že dobře ví, o co jde.

Byl jsem požádán o vyjádření k proslovu Václava Klause při letošní svatováclavské poutní mši ve Staré Boleslavi; ještě trochu doplňuji původní celý text mé odpovědi, která byla zatím v médiích jen částečně (byť nezkresleně) citována, o to však hojněji komentována. Jistě nemusím zdůrazňovat, že jde o můj osobní názor, za nímž nestojí žádná instituce, pouze mé svědomí, které mi nedovoluje mlčet.

V souvislosti se zítřejšími bohoslužbami ve sboru ČCE v Kobylisích jsem obdržel veliké množství pošty, která prozrazuje vaše znejistění, někdy až pohoršení, ba i inkvizitorský elán. Není v mých silách odpovídat každému jednotlivě a na všechno, čím jste mne zavalili, proto přijměte prosím těchto několik řádek, které snad to důležité shrnují.