Papež Benedikt XVI. se již mnohokrát vyjadřil kladně o duchovních schopnostech a poslání žen. O to více mě udivuje, že se v církvi stále řeší, zda je vhodné, aby ženy předčítaly od ambonu biblické texty. Přitom se nejedná o žádnou novinku zavedenou teprve 2. vatikánským koncilem nebo dokonce nějakou odchylku či zvrácenost, jak tvrdí některé tradičnější směry. V křesťanském starověku četly Písmo běžně ženy, děti a otroci, aby vynikl kontrast mezi evangeliem a ostatními částmi Bible.

Snad ty tam jsou již konečně ona „protimariánská“ vymezování se vůči katolické církvi, kterých se po reformaci v 16. století až do 20. století nakupilo až nad hlavu. Pokud má ještě někdo i dnes potřebu zpochybňovat mariánskou úctu v principu, ať si tedy nejdříve nastuduje teologii, a neztrácejme s ním čas. Problém, který se však v souvislosti s mariánskou úctou dlouhodobě v církvi neřeší, je upínání se některých jakoby „konzervativních“ katolíků na obsahy oficiálně soukromých tzv. mariánských zjevení.

Ještě před pár týdny to vypadalo, že Česká republika dostane nejradikálněji levicovou vládu od demise Ladislava Adamce. Ale výsledek je přesně obrácený – po mnoha letech jasná pravicová většina. Vynechám řeči o tom, že lid nějak rozhodl nebo že se projevila česká tradice. Ve skutečnosti stačilo jen velice málo a mohlo to dopadnout obráceně. Poprvé od roku 1918 se křesťansko sociální strana (vystupující v poslední době pod značkou KDU-ČSL) nedostala do parlamentu. Nejzajímavější na tom je, jak málo pozornosti tato zpráva vzbudila.

Dovolte pár postřehů k příspěvku Tomáše Halíka. Text se nijak nevymyká z řady jeho politických esejů v posledních letech. Je hodně obecný a neadresný. Týká se spíše českého a moravského katolicismu jako takového než politického katolicismu a KDU-ČSL v užším smyslu. Nelze s ním konkrétně polemizovat. Lze jen shrnout, že lidovci mu – až na jednotlivce – nikdy nevoněli, spíše lezli na nervy.

Byl jsem vyzván, abych napsal o „debaklu lidovců“ v právě proběhlých volbách. O debakl nesporně v těchto volbách jde. Myslím ale, že docela nejednoduchou otázkou je, koho se vlastně ten debakl týká a o čem vypovídá. Získat místo svých tradičních 6 až 7% pouhých 4,4% – tedy ztratit skoro 2/5 voličů – to lze jistě za debakl označit.