K situaci v Izraeli a pásmu Gazy se vyjádřila řada lidí, včetně velmi známých osobností i z řad křesťanů. Podepsal jsem Valentýnskou deklaraci, jakkoli jsem si byl vědom, že text má několik slabin, včetně zbytečného ostnu k petentům jiného textu. Některé trefně popsali Tomáš Halík i Věra Tydlitátová. Rád bych proto vyjádřil svou pozici.

Jsem opravdu rád, že se s kolegyní Tydlitátovou, jejíž hebraistické studie léta pozorně a se sympatií sleduji, zcela shodujeme nejen v názoru na zločinný útok Hamásu, ale i na nešťastnou „Valentýnskou výzvu“ z dílny Dominika Duky a spol., která mne skutečně podnítila k napsání mého článku.

Tato slova píšu s váháním, nikoliv s radostí. Již proto, že profesor Halík byl mým učitelem a moje tradice káže mít učitele v trvalé úctě. Se vší úctou však musím napsat, že se pan profesor Halík v několika ohledech mýlí. Již nadpis jeho příspěvku „Politika „zub za zub“ odporuje evangeliu i zdravému rozumu“ sugeruje zavádějící úvahy.

Události posledních týdnů potvrzují slova papeže Františka o již probíhající třetí světové válce. Otevřela se nová fronta této války, konflikt ve Svaté zemi. Tyto události prožívám velice bolestně. Ano, v tomto konfliktu stojím na straně Izraele, ale nikoliv na straně jestřábů. 

Proděkan Katolické teologické fakulty Jakub Jinek se pustil do bitvy s Etickou komisí Univerzity Karlovy. Jinek se prezentuje jako oběť nespravedlivého procesu a komisi přirovnává k revolučnímu tribunálu či akčnímu výboru. Jinkův kolega Jakub Kříž jde ještě dál a píše, že Etická komise jedná neeticky a nespravedlivě a respektuje „procesní práva obviněných méně než středověké soudy“.