Články – Jan Uhlíř:
Portréty a rozhovory
Teologie není oprávněna fušovat do přírodních věd
Jan Uhlíř / 18. 6. 2007Církev dnes
Etická revoluce tluče na brány evangelické církve
Jan Uhlíř / 11. 5. 2007Portréty a rozhovory
Křesťanská politika jako služba a hledání dobra
Jan Uhlíř / 5. 4. 2007Portréty a rozhovory
Otevřená křesťanská strana, postavená na jasných principech
Jan Uhlíř / 2. 4. 2007Biskupové na svém zasedání studovali erotické časopisy
Jan Uhlíř / 1. 4. 2007Přejít na stránku:
Článek měsíce
Ekumenický den v Semaníně
Pavla Holíková / 13. 9. 2026Exponenti bývalého režimu mají drzost žádat omluvu
Jan Uhlíř / Portréty a rozhovoryHluboká změna nevyšumí stejně jako zpráva v Blesku
Jan Uhlíř / Praktická víraNehažte perly...
Jan Uhlíř / Církev dnesNejzajímavější je šedá zóna
Jan Uhlíř / Portréty a rozhovoryCírkev není fanklub toho nebo onoho
Jan Uhlíř / Církev dnesKomunisté by křesťany nejraději uzavřeli v kostelích
Jan Uhlíř / Církev dnesProstor pro politiku z Boží režie
Jan Uhlíř / LidéVíra každého člověka by měla projít určitou konverzí
Jan Uhlíř / LidéRatzingerova abeceda
Jan Uhlíř / Církev dnesDějiny protireformace jsou dodnes otevřenou ranou
Jan Uhlíř / Portréty a rozhovoryChci vydat dobré svědectví o svém Bohu
Jan Uhlíř / Portréty a rozhovoryProbuzení není v církvi každý den
Jan Uhlíř / Portréty a rozhovoryBrkaz měl hezký shromko
Jan Uhlíř / Církev dnesPřejít na stránku:

Teprve po ukončení studia na vysoké škole na mne došlo, když kvůli „náboženským předsudkům“ mi Akademie věd zrušila již přiklepnutou vědeckou aspiranturu. To se mému školiteli nakonec podařilo zvrátit, jenže na vesnici v Ondřejově, kde jsem bydlel i pracoval, jsem byl pochopitelně pod drobnohledem, takže jsem jezdil na mše sv. do okolních kostelů na kole. Větší problémy jsem měl až v době, kdy jsem přihlásil své děti do nepovinného náboženství; to jsem byl na koberečku u ředitele Astronomického ústavu, že jako vědecký pracovník dávám v obci špatný příklad, a mé děti nedostaly doporučení na vysokou školu.
Jednání synodu může přinést zásadní posuny v postojích církve v náhledu na otázky manželské a sexuální etiky. Vyplývá to z eleborátu Dana Ryšavého, člena komise pro přípravu tématu synodu, který byl zvejněn na internetových stránkách církve. Ryšavý v něm dlouze analyzuje posun v myšlení církve od roku 1977, když srovnává materiály předložené evangelickému synodu v roce 1977 a 2007.
Ke křesťanské politice patří solidarita. Znamená to, že člověk ve společnosti nežije izolovaně, že jeho život a štěstí souvisí s životy jiných. Výrazem solidarity je občanské sdružování, dobrovolná veřejně prospěšná činnost i církevní společenství. Tyto hodnoty tvoří nezbytný základ demokratické společnosti. Pro křesťanskou politiku je základem hledání všeobecného dobra. Politika nemá cíl sama v sobě, ale slouží.
Strana by měla být více otevřená. Zároveň by to však měla být strana, jež je postavená na jasných zásadách a hodnotových principech, a také by samozřejmě měla zůstat křesťanská. To však opravdu neznamená, že by se měla opírat o církevní struktury, to si snad dnes nikdo ani nemůže myslet. Naopak mi to připadá až směšné, jestli někdo takto uvažuje. Křestanská znamená být pevně zakotven v hodnotách, které přineslo tomuto světu křesťanství, v hodnotách, na nichž je založena evropská tradice, kultura a civilizace. Je to určitý morální kodex.