Historie ruské pravoslavné církve je velmi pestrá. Krásné chvíle se střídaly s periodami selhání a korupce. Samozřejmě nelze vinu svalit na celou církev, když se její vedení dá zkorumpovat a svést na scestí. Naneštěstí se v jejích strukturách po válce začala znovu plíživě šířit nákaza cézaropapismu. Do struktur této církve pronikal vliv KGB.

Kázání by mělo být vždy pro něco, nemělo by jen odsoudit, ale mělo by dodat naději. Spíše by mělo být zaujaté dobrem, ne negací. A pokud snad negací, tak jen jako východiskem k stavění něčeho dobrého. Koneckonců, to je i základní princip výkladu bible.

Zdeněk Eminger v podnětné úvaze zareagoval na můj text věnovaný „manželství pro všechny“. Má pravdu: samota je jednou z nejhorších nemocí současného věku.

O současných i minulých krizích KTF UK toho bylo napsáno dost. Vzedmutí vlny solidarity s těmi, kteří se ve svém domovském pracovišti a mnozí také na své alma mater, necítí dobře, bezpečni a doma, je potěšující. Ani teologická fakulta veřejné vysoké školy, která si zachovala svoje pouto s místní i obecnou církví, ani malá křesťanská škola kdesi v horách, nemůže pustit ze zřetele ona „znamení doby“, o nichž mluví papež František. 

Na prahu nového roka napísal Dominik kardinál Duka pastiersky list adresovaný nie len kňazom a veriacim pražskej arcidiecézy, ale celej spoločnosti, ktorej súčasťou sa ako kresťan cíti.