Křesťanství v zahraničí
Amerika, země zaslíbená II.
Veronika Čepelková / 26. 8. 2009
Amerika je ohromná, impulzivní, hravá i tajemná. Američané mají život rádi, někdy až moc, ale přesto mají proč. Především příroda tu zanechala stopy čistoty a nevšednosti. Religiozita hraje v zemi důležitou roli. Převažuje tu nesčetné množství reformních církví, ale také římští katolíci zde mají nemalé zastoupení. „In God we trust“ – „V Boha věříme“ – je psáno na státních bankovkách... Křesťanství v zahraničí
Amerika, země zaslíbená I.
Veronika Čepelková / 19. 8. 2009
„Amerika, Amerika!“ rozléhá se často kolem nás. Víme o ní z médií, filmů a seriálů. V mnoha případech nás oslovuje, v jiných zase téměř vyvádí z míry. Jaká je ale skutečná Amerika a čím dokáže nejen Evropana oslovit? Opravdová Amerika - to jsou především úchvatné přírodní krásy – mohutné veletoky a hučící vodopády, hluboké kaňony, vysokánské hory, tajuplná údolí, nenapodobitelné skalní výtvory, tiší indiáni, veselí kovbojové, nekonečně dlouhé cesty či kosmopolitní velkoměsta... Spojené státy americké mohou být pro návštěvníka chvílemi, které nezvuční jen kolem, ale zanechávají v srdci kus toho amerického.Křesťanství v zahraničí
Na Turínském plátně objeven neviditelný aramejský nápis
Česká tisková kancelář / 22. 7. 2009
Na takzvaném Turínském plátně je nápis v aramejštině, jazyku prvních křesťanů, zapsaný hebrejskými písmeny. O zjištění francouzského vědce Thierryho Castexe informuje italská expertka Barbara Fraleová ve své nedávno vydané eseji Templáři a Kristovo plátno. Jak napsal italský deník La Stampa, takové zjištění by mohlo přispět k objasnění příběhu plátna, kolem něhož se dlouhodobě vedou spory. Křesťanství v zahraničí
Hlavní body blízkovýchodní pouti papeže Benedikta XVI.
ČTK/Redakce / 15. 5. 2009
Holokaust nesmí být nikdy popírán, řekl dnes papež Benedikt XVI. před odletem z Izraele. V projevu při závěrečné ceremonii na letišti v Tel Avivu se rovněž jasně vyslovil pro samostatný palestinský stát i pro právo Izraele na existenci. Na závěr své osmidenní blízkovýchodní cesty se rozloučil výzvou k ukončení násilí v tomto regionu. Křesťanství v zahraničí
Základní skupiny jako generační záležitost?
Martin Šály / 12. 5. 2009
Začátkem května jsem se ve Vídni zúčastnil 8. evropského setkání křesťanských základních skupin. Na konci šedesátých a v první polovině sedmdesátých let se v důsledku koncilu objevila vlna naděje v posuny v katolické církvi od centralisticko-hierarchické instituce směrem k církvi komuniální, církvi jako společenství. V takové atmosféře vznikly v Evropě minimálně stovky základních skupin, jako alternativa k tradičnímu farnostnímu typu života církve. Od druhé poloviny sedmdesátých let se ovšem atmosféra v církvi začala měnit směrem k obnovení centralizace i uniformizace a „výstřelky“, za které byly základní skupiny mnohými považovány, přestaly být podporovány a postupně i tolerovány. Přejít na stránku:
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.