8. ledna oslavila 101. narozeniny Církev československá husitská, která je mým duchovním přístavem. Přístav je místem, odkud vyplouvají vystrojené lodě s odpočatou a připravenou posádkou a kam se pak lodě zas vracejí s potrhanými plachtami a s námořníky ošlehanými od mořských bouří.

Nemohl bych se přidat k těm, kteří současného papeže viní z herezí v náboženském slova smyslu. Na druhé straně si nemohu nevšimnout určitých jiných tónů současného pontifikátu, které na mne už tak harmonicky a povzbudivě nepůsobí.

Četla jsem před krátkým časem v MF Dnes článek, ve kterém se jeho autor zamýšlel nad tím, jak to bude v samotné církvi i vzhledem k současné době vypadat. Možná nastane doba, kdy mnoho kostelů zůstane nevyužito a nebudou sloužit svému prvotnímu účelu, a to především z nedostatků financí na jejich údržbu, zapříčiněných pandemií, kůrovcem, a jinými vlivy. Co se tedy stane s nevyužitými kostely? 

Nominace a následné zvolení paní Hany Lipovské do Rady České televize vyvolalo řadu pobouřených reakcí. Nemám v úmyslu k nim přidávat další, která by nepřinesla nic nového. Postupy ČBK reagující na kritiku snad ani nemá smysl komentovat. Podobá se to totiž trapným tanečkům, kterým nemohou věřit ani ti, kdo je na veřejném parketu předvádějí.

Co mají společného teroristé, vykřikující náboženská hesla, křesťané, podporující Donalda Trumpa, radikálové pro-life skupin, odpůrci papeže Františka, zasílající mu „synovská napomenutí“, bojůvky „na obranu bílého heterosexuálního muže“ nebo pokus Jaroslava Kaczyńského vytvořit v Polsku autoritativní katolický stát?