Několik vybraných ukázek výše uvedených výroků, které jsou jen zlomkem toho, čím kardinál Duka a někteří jeho spolupracovníci dlouhodobě zaplavují veřejný prostor, podle mne dokládá, že situace je vážná. Je třeba důrazně odmítnout zjevné zneužívání církevních struktur k šíření osobních názorů a vedení osobních sporů.

Víte, jaký je rozdíl mezi katolickým a protestantským duchovním? Katolický duchovní drží celibát sám – tedy je neženatý, svobodný pro službu. U protestantů drží celibát oba dva – muž i jeho žena. Taková je skutečnost v mnoha farářských manželstvích v nekatolických církvích.

Česká biskupská konference se rozhodla řešit tématiku sexuálního zneužívání v církvi žalobou na oběti za to, že nenahlásily včas pachatele. Zde je modelový příklad, který dávám k dispozici a diskusi pro to, aby na něm mohla naše církev názorně ukázat, KDE má podat oběť ono oznámení na pachatele tak, aby posléze nebyla oběť popotahována za to, že nekonala.

Pomalu umlká rozjitřená atmosféra okolo pohřbu Karla Gotta. Když jsem se dozvěděl, že bude mít pohřeb v katedrále, říkal jsem si, že to je pro katolickou církev dobrá příležitost citlivě sdělit našemu národu něco o křesťanství a evangeliu. Pohřeb jsem nesledoval, nicméně jsem četl modlitbu pronesenou knězem Czendlikem a popravdě to, co jsem četl, jsem nejdříve považoval za hoax, za snahu dotyčného kněze zdiskreditovat.

Od první smutné nepřiměřenosti, související s úmrtím Karla Gotta, jsme – zdá se – ochráněni. Nebudeme dávat dělovou ránu při státním pohřbu. Místo toho se chystá veřejné rozloučení na Žofíně a zádušní mše pouze pro zvané v Katedrále. A právě s touto druhou událostí bychom měli mít ještě větší problém, než s populistickým nápadem uspořádat zpěvákovi státní pohřeb.