Je rozdíl mluvit o „mase“ a mluvit o jednotlivcích. Masa nemá jméno, masa je anonymní a nejde jí pohlédnout do tváře. Masa je mohutná a děsivá. Masa nebudí soucit, spíše nebezpečí a rizika. Je nelidská. Masu snadno posuzujeme i soudíme. Pohlédne-li však člověk blíže, masa se vytrácí a objeví se tvář. Tvář každé lidské osoby s jejími bolestmi, radostmi, tužbami i nadějemi. Objeví se konkrétní lidé se svým příběhem a osudem.

Je to zvláštní příběh. Bulvár měl od počátku jasno. A policie i soudy také měly nejprve jasno. Páter Tvrdoň podle nich zneužíval ženy. Jenže případ kněze Erika Tvrdoně, který letos v únoru obdržel u havlíčkobrodského okresního soudu trest odnětí svobody na dobu pěti let za údajné znásilnění, byl od počátku krajně podivný.

V tomto článku nebudu psát o tom, co bych si přál. Chci psát o tom, co s největší pravděpodobností přijde, a o tom, jak se máme v nastalé situaci zachovat. Tedy nejprve, co přijde. Příliv uprchlíků do Evropy bude trvat minimálně několik let a výrazně změní život v Evropě. Netroufnu si podrobně popisovat jak, protože to dnes nikdo neví. Migrace do Evropy však je a zůstane realitou a nezastaví se.

Proč jsme se báli Státní bezpečnosti? Mohla námi ošklivě manipulovat. Je však zjevné, že StB měla také co nabídnout. Pro slabší charaktery zahraniční a studijní cesty na „západ“, či možnost být s jejich pomocí vysazen do sedla církevních funkcí. Do poloviny osmdesátých let, před jistým uvolněním, to mohlo být působivé.

Křesťané by měli vynikat pravdomluvností. Měli by být známi jako ti, kdo šíří pouze ověřené informace. Měli by být chytří jako hadi a rozpoznat, kdy se internet stává účinnou zbraní v rukách Božího nepřítele.