Portréty a rozhovory
Otevřená křesťanská strana, postavená na jasných principech
Jan Uhlíř / 2. 4. 2007
Strana by měla být více otevřená. Zároveň by to však měla být strana, jež je postavená na jasných zásadách a hodnotových principech, a také by samozřejmě měla zůstat křesťanská. To však opravdu neznamená, že by se měla opírat o církevní struktury, to si snad dnes nikdo ani nemůže myslet. Naopak mi to připadá až směšné, jestli někdo takto uvažuje. Křestanská znamená být pevně zakotven v hodnotách, které přineslo tomuto světu křesťanství, v hodnotách, na nichž je založena evropská tradice, kultura a civilizace. Je to určitý morální kodex. Portréty a rozhovory
Nasvětlování kostelů považuji za vítězství antikristovo
Redakce / 5. 3. 2007"V církvi se málo mluví o svěcené vodě a kadidle. O kráse. Mám na mysli estetiku věcí. Nemluví se o ornátech, které se často ničí a pomíjí se krása. Nemluví se o poezii červotočů ve starých zpovědnicích. Dokonce jsou lidé, kteří se stydí za baroko, berouce je jakožto zátěž z minula, která již nikomu nic neříká. Lidé prý chtějí jasné, srozumitelné věci", říká historik a religionista Aleš Roleček v rozhovoru publikováném v Literárních novinách.
Portréty a rozhovory
Práce v Čechách je pořád o hledání nových cest pastorace
Jan Uhlíř / 1. 3. 2007
Proto se mi tady v Čechách a mezi lidmi moc líbí, je to pořád o hledání nových cest a způsobů evangelizace, pastorace. Já sám o sobě říkám, že nedělám žádnou evangelizaci, dělám preevangelizaci - možná to je ještě důležitější. Já evangelizovat neumím, ale možná se mi aspoň v malém daří trochu preevangelizovat, tzn. měnit obraz církve, obraz víry a Pána Boha v lidech - že On není ten, kdo nám něco bere, není ten, kdo nám život komplikuje, ale ten, kdo nám pořád něco dává, kdo nás pořád obohacuje, a je tím, kdo nás miluje. Portréty a rozhovory
Neuznávám mýtus unaveného faráře
Jan Uhlíř / 26. 2. 2007
Když se mě někdo ptá, jestli jedu někam na dovolenou, tak já s nadsázkou říkám: Dovolenou já mám celý rok, protože to, co dělám, mě baví a já od toho nemusím odpočívat, naopak, jedu se na dovolenou trápit a platit za to, co mám doma zadarmo. Když milujete svoji práci, svoje poslání, tak to není těžké. Já absolutně neuznávám mýtus unaveného faráře. Já nejsem unavený, protože mě prostě baví to, co dělám.Portréty a rozhovory
Jsem „fanda“ všeho, co se stává platformou otevřenosti a sdílnosti
Jan Uhlíř / 7. 12. 2006
Především musím říci, že jsem „fanda“ všeho, co se stává platformou otevřenosti a sdílnosti. To ádéčko sledovalo. Ale, málo platné, hned v začátku jsem viděl - nebudu kvůli diskrétnosti vyslovovat jména, ale šlo o témata - jako by se o nich církev měla dohadovat, ale ona jsou přitom jasná. Nebo byla nepřiměřená mládeži. Můžeme o těchto věcech hovořit, ale nemůžeme přitom dojít napřed k jiným závěrům. Přejít na stránku:
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.