Církev nutně sleduje - přes všechny ataky - generální pohled, kdy ví napřed, že se bude hřešit, že se nebudou vždy plnit etické normy, ale je tady daná laťka, ke které by se mělo směřovat. A kdybych tuto laťku oficiálně nějak snížil, tak to nikde nezastavím. Protože pak nastává tisícerá hranice určení: „kam až“. Čili: když se mě mladí lidé zeptají: “Jak daleko můžeme jít?“, tak odpovídám: „Ne moc daleko.“ A tady si musí určit tu svojí hranici sami.

Nám, signatářům otevřeného dopisu kardinálovi Vlkovi, vůbec nejde o lustrace, protože „církev má jiné cesty“, jak píše kardinál. Ale pak ta cesta musí být průhledná, musí být jasná. A to jde jedině přes pokání. O lustrace nám vůbec nejde: to musí být něco hlubšího, bytostnějšího, z hloubi srdce. To musí být opravdové obrácení. Když se nezdaří jít cestou pokání, tak to vede k rozkladu. (V rámci rozhovoru přinášíme i exklusivní vyjádření Tomáše Halíka a biskupa Lobkowicze - red.)

Hodně pro mě znamenal Zvěřinův samizdat ze 70. let „Nežít v nenávisti“. Kdybych nedělala to, co dnes dělám – míním tím svoje úsilí o pokání, odpuštění a smíření v církvi –, tak bych asi v nenávisti žila. Kdybych to v sobě dusila a nejednala podle svého svědomí, zatarasila bych si cestu ke Kristu.
Magazín ChristNet.eu již 6. října publikoval otevřený dopis kardinálu Vlkovi "Voláme po pokání, odpuštění a smíření" a 13. října zveřejnil první reakci Arcibiskupství pražského na sloupek v MfD z pera Marie Rút Křížkové. Slíbené aktuální vyjádření však arcibiskupství ani po měsíci (do 13. listopadu) nevydalo (red.).

Přinášíme druhou část rozhovoru s ředitelem polského Úřadu veřejného vzdělávání, spadajícího pod Institut národní paměti. Profesor Žaryn se zaměřuje na situaci polských křesťanů v době minulého režimu, v tomto případě na události kolem dominikána  Konrada Hejma, které v Polsku vedly k mnoha diskusím. Rozhovor uveřejňujeme se svolením autora i redakce kulturního týdeníku A2, na jehož stránkách byl text zveřejněn v plném rozsahu. (red.)

Academia Bohemica je instituce, která nabízí studium v podobě kurzu filosofie formou e-learningu. Tento moderní způsob přístupu k informacím s sebou nese celou řadu výhod. Zájemci o obor nejsou fyzicky přítomni na přednáškách, ale seznamují se s jejich obsahem v čase a v místě, které si sami určí. Za druhé se vhodnost volby e-learningové formy studia odvozuje i od autentického způsobu filosofického myšlení, do něhož bychom chtěli studenty uvést. U nás bývá tento způsob kritického filosofického myšlení pravidelně překrýván pouhými interpretacemi děl významných či právě úspěšných filosofů. Internet konečně dovoluje i mnohem častější a intenzivnější kontakt se zahraničními univerzitami nejen po linii studentské, ale též po linii lektorské.