Při diskusích o aktuálních problémech našeho státu a společnosti jsou nejčastěji skloňovány témata jako ekonomická krize, nezaměstnanost nebo zadluženost. Pod tíhou každodenních těžkostí se bohužel zapomíná na RODINU, která přestává být vnímána jako samozřejmá, nenahraditelná a základní stavební jednotka společnosti.

Je zřejmé, že z argumentačního hlediska se jedná o téma „s vysokým potenciálem“ – ať už z pozice zastánců, tak z pozice odpůrců. Diskusí založených na argumentech však najdeme pomálu. Ano, o církevních restitucích se sice „diskutuje“ leckde: stačí se podívat na libovolné fórum pod článkem, v němž jsou církevní restituce zmíněny.

Dvacet let České republiky je příležitostí se zamyslet, kam směřujeme. Nastal u nás politiky slibovaný rozvoj nebo jde naopak o pokles? Neztrácí se velká část obyvatel Česka v labyrintu světa, nedíváme se na realitu s nasazenými brýlemi mámení?

V posledních týdnech se své služby v křesťanských církvích ujali dva inspirativní bratři. Podstatně větší pozornosti se z nich dostalo novému římskému biskupovi, papeži Františkovi. Poněkud v pozadí zůstala nová hlava anglikánského společenství, arcibiskup z Canterbury Justin Welby.

V dnešní době netrpíme nedostatkem informací, ale jsme spíš zavaleni jejich množstvím. Zároveň schopnost rozlišit kvalitní a pravdivé informace od těch nepravdivých, falešných, všelijak překroucených je u mnoha lidí velmi malá, což otevírá prostor pro šíření nejrůznějších fám. Anonymní a mnoha lidem přístupný internet je ideálním prostorem pro takové fámy.