S lehkou ironií sobě vlastní reaguje doc. Max Kašparů ve svém článku „Vox populi – Vox Dei“, na Výzvu k neposlušnosti Rakouské iniciativy kněží. Zřejmě v předchozím článku „Poslušnost a svědomí: diskuse v rakouské církvi neutichá“ ho zaujala věta Mons. Helmuta Schüllera (nikoliv „Schillera“) -  „Opravdové nebezpečí rozkolu v církvi podle něj tkví v tom, že biskupové a papež se svými názory čím dál více vzdalují většině laické církve“ („He said the real danger to the unity of the church is in the way the bishops and the pope continue to separate themselves from the views of the majority of the laity.”), pocházející z článku „Austrian priest: Dissent reflects church leaders' lack of answerability”.

Karel D. Skočovský, psycholog, katolický kandidát kněžství studující teologii na Lateránské univerzitě v Římě, polemizuje s mým článkem o katolické sexuální morálce. Sice mě nejmenuje, nicméně cituje, takže předpokládám, že jde o polemiku se mnou, respektive s mými názory. Reakce v podstatě nevybočuje ze současného trendu, totiž udržet to, co se považuje za klasickou morálku, jen se to trochu osladí slovy o odpovědnosti a lásce a také lásce k hříšníkům. Za nekonečné utrpení, které církev deformovanou takzvanou "morálkou" způsobila milionům mladých katolíků, se nikdo nikdy z církevních představených neomluvil.