Zanedlouho, 17. prosince, uplyne přesně sto let od okamžiku, kdy se spojily dva největší české protestantské proudy, a tím vznikla nová Českobratrská církev evangelická (ČCE). Nabízí se proto prostor pro bilanci, zamyšlení nad tím, kam ve stoletém procesu svého formování dospěla a jak vypadá. Jaká je identita dnešní církve? Co se jí daří a kam by se mohla (měla?) do budoucna posunout?

Na konci roku 2017 vyšel v nakladatelství Torst třetí a závěrečný svazek monumentální literárněhistorické trilogie Martina C. Putny Česká katolická literatura. Poslední svazek se věnuje dění v katolickém literárním prostředí v období mezi lety 1945 a 1989. Putnovi se tak podařilo završit sledování vývoje katolické literatury v průběhu 150 let. Zpracovat jej zabralo autorovi bezmála 20 let.

V Čechách, na Moravě a ve Slezku působí přes tři desítky řádů a kongregací, k nejznámějším patří cisterciáci, klarisky, boromejky, dominikáni, trapisté, františkáni, premonstráti, benediktini nebo voršilky, mnohé z nich mají mnohasetletou tradici. Vedle asketického života a konání kněžských povinností patří k náplni života řádových bratří a sester i charita a rozvíjení vzdělání a vědy.

Dnešní sváteční den je v kalendáři označen jako Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jakkoliv je to honosný a vlastně i poměrně rozvláčný název, běžnému oku nahlížejícímu do kalendáře příliš neřekne. Toto označení je ve skutečnosti velmi zavádějící. Co si tedy vlastně připomínáme?

Návrh zákona o sociálním bydlení vypracovala ČSSD pod vedením ministryně sociálních věcí Michaely Marksové. Jeho hlavním cílem je ošetřit tzv. obchod s chudobou, kdy rodiny s dětmi žijí draze v ubytovnách, ale také snížit počet bezdomovců. Připravovaný zákon o sociálním bydlení je příčinou mnoha sporů nejen na půdě zákonodárců, čelí také kritice zejména z řad představitelů obcí. Těm vadí především pokuta až do výše milionu korun, pokud byt neposkytnou osobě s prokazatelným nárokem. Bouřlivou debatu vyvolal chystaný zákon i v křesťanských kruzích.