Přiznám se, že jsem se trochu vrtěla nervozitou, protože filmy o falešných kněžích apriori vzbuzují podezření, zda tvůrce nehodlá ujíždět na lacinosti a podbízivosti. Na druhé straně jsem byla i dost zvědavá, jelikož film si na csfd.cz vede velmi dobře (aktuálně 82 %). Corpus Christi oslovil diváky v mnoha dalších zemích. Byl také nominován na Oscara. Zajímalo mě proto, jak Jan Komasa, polský režisér, uchopil film s tímto tématem a co na něm přitahuje diváky.

Tvůrci seriálu Chalífát představují mnohavrstevný pohled na problém muslimské radikalizace ve Švédsku. V pouhých osmi dílech nabízejí plastický obraz, který zdaleka není černobílý. Můžete svůj pohled omezit výhradně na nebezpečí zradikalizovaných fanatiků a soustředit se pouze na akční stránku neumožňující v podstatě odtržení zraku od monitoru. Bylo by však škoda zůstat jen u této roviny. Seriál nabízí mnohem více.

Film Dva papežové nabízí ukázku toho, že i dva reprezentanti odlišných názorových skupin mohou k sobě najít sympatie. Není nutné ustupovat, ale měnit se.

Film Dva papežové je v mnoha ohledech pozoruhodným psychologickým vyprávěním, nořícím se do vztahu Jorge Bergoglio a Josepha Ratzingera. Oba přitom vykresluje v časové perspektivě od úmrtí Jana Pavla II. do času krátce po zvolení Františka.

Ptáčník nabarvil ptáčeti křídla a vypustil jej zpátky na svobodu. Ptáček se chtěl vrátit zpátky do svého hejna, ale ostatní ptáci ho kvůli jeho odlišnosti uklovali. Ptáčník pozoruje marný boj a pak s uspokojením prohlíží krvavé rány na drobném tělíčku. Nabarvené ptáče je symbolem odlišnosti, která nemá šanci přežít. Takovýmto nabarveným ptáčetem je i malý kluk, hlavní protagonista románu Jerzy Kosińského.