Sleduji již delší dobu celou kauzu kolem spolupracovníků s StB z řad kněží. Paní Křížková statečně otevřela jeden z nejpalčivějších problémů naší české církve a pojmenovala ho jeho pravým jménem. Obdivuji její odvahu a jsem za ni vděčná. Sama jsem patřila do jednoho z pražských studijních kroužků Josefa Zvěřiny a měla jsem tak možnost poznat tohoto vzdělaného, přemýšlivého a lidsky zralého kněze. Po roce 1989 jsme proto přirozeně očekávali, že  stane děkanem pražské teologické fakulty. Bohužel všichni víme, jak to tenkrát s obsazením čelných míst na „ministrantské průmyslovce“ , dopadlo....

Článek pana poslance Kasala vstřícným způsobem podpořil diskusi na téma práce politika v tzv. agendě pro podporu úcty k lidskému životu a obrany lidských práv. Dosavadní politická opatření, která z velké části vzešla z iniciativy poslanců KDU-ČSL nebo za jejich aktivní spolupráce, vedoucí k podpoře rodiny a tím potažmo i k přijetí počatého dítěte, jsou vítaná, dobrá a upřímné díky za ně....

V poslední době jsem dostal pár dotazů a apelů, že bych měl doslova „převzít iniciativu po Jiřím Karasovi“ a opět navrhnout zákaz potratů (tento zákon jsme navrhovali roku 2003). Napsal jsem text do RC Monitoru, v němž jsem se pokusil vysvětlit, proč nyní v naší zemi nehodlám zákaz prosazovat. Ačkoli reakce z pera paní doktorky Michaely Freiové byla vesměs příznivá, rád bych se na tomto příkladě pokusil otevřít polemiku obecnějšího charakteru: „Co tedy má prosazovat křesťanský politik?“

Posledních 12 let česká populace nepřetržitě vymírala. Od prosince 1993 do ledna 2006 se v ČR narodilo téměř o 200 tisíc lidí méně, než jich zemřelo. Za stejnou dobu bylo umělými potraty o život připraveno 450 tisíc počatých dětí. Už z těchto dvou čísel je zřejmé, že česká populace o své přežití příliš neusiluje. Ale za poslední půlrok se přeci jen u nás narodilo o 661 více lidí, než jich zemřelo. Celkový počet obyvatel ČR stoupl o 17 500. Znamená to obrat v demografickém vývoji?

Vážené dámy, vážení pánové,
dovolte mi, abych Vám vyjádřil vřelé díky za Vaše příspěvky na téma "Svěcení žen". Byl jsem upřímně překvapen zájmem publika o toto téma. Nyní bych si dovolil učinit malé resumé. Především je nutné sdělit, že cílem mého úvodního příspěvku bylo zamyslet se nad otázkou, zda otázka svěcení žen je doménou pouze církevního práva, a tudíž co do odpovědi v čase měnitelná, či doménou věroučnou. Po zhodnocení všech věcných příspěvků jednotlivě i v jejich souhrnu jsem dospěl k následující úvaze.